Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Policie zasáhla při protičínské demonstraci podle zákona, rozhodl soud

  13:39aktualizováno  13:58
Pražský městský soud zamítl žalobu bývalého místopředsedy vlády Martina Bursíka na postup, jakým loni policisté a úředníci zamezili demonstrantům v přístupu na Hradčanské náměstí během návštěvy čínského prezidenta v hlavním městě.

Protestující se dožadovali vstupu na Hradčanské náměstí (29. března 2016) | foto: Yan ReneltMAFRA

„Samotná rozhodnutí a faktické úkony policie, které směřovaly k neumožnění vstupu žalobců na ohlášené místo demonstrace, jsou kryty příslušnými zákony. To, že je demonstrace ohlášená na nějaké místo, neznamená, že by tam nebylo možné omezit právo přístupu,“ prohlásil předseda soudu Ladislav Hejtmánek v odůvodnění.

Podle něj byl postup státních orgánů v souladu se zákony o pozemních komunikacích a o policii a důvodem úředního záboru byla „bezpečnost osob, které se nacházely na konkrétním místě“.

„Kdybychom se s tímto rozhodnutím smířili, tak to znamená, že si policie ve spolupráci s úředníky může dělat, co chce. Mohou nám kdekoliv znemožnit projevit právo na názor. Vždycky svůj postup označí za cosi, co bylo přiměřené,“ reagoval Bursík na rozhodnutí soudu s tím, že se určitě odvolá k Nejvyššímu správnímu soudu do Brna. Bude na to mít čtrnáct dní od doručení písemného vyhotovení rozsudku.

Fotogalerie

Bursík také poukázal na to, že policie v době zásahu nemohla nikoho z čínských ústavních činitelů chránit, protože ti se v danou chvíli nacházeli v hotelu na břehu Vltavy.

„Záměrně jsme ohlásili demonstraci na místo, kde se v té době nenacházely osoby cizího státu. Nešlo nám ani o setkání s nimi, šlo nám o vyjádření našeho názoru,“ doplnila Kateřina Bursíková Jacques.

Bursíkova žaloba poukazovala na to, že demonstrace může být zakázána jen do tří dnů od jejího ohlášení, což se nestalo. Policie přesto okolí Hradu uzavřela pro chodce i vozidla, argumentovala bezpečnostními důvody. Bursík tvrdí, že tím policisté porušili ústavně zaručené právo na shromažďování. U náměstí se prý navíc chovali „pasivně agresivně“ a vypadali, že chtějí vyprovokovat konflikt.

Kvůli třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga byla loni v březnu v ulicích metropole každodenně nasazena tisícovka policistů, bezpečnostní opatření vyšla na šestnáct milionů korun. Na policejních služebnách skončilo dvacet tři demonstrantů, a to z řad odpůrců i příznivců státníka.

Opatření kolem návštěvy vyvolala vlnu kritiky. V ulicích se střetli odpůrci čínského režimu i organizovaní vítači z řad Číňanů. Policie na několika místech vyšetřovala vyvěšené tibetské vlajky, například na pražské FAMU nebo v galerii Vltavín nedaleko Žofína (psali jsme zde a zde).

Rozsudek bude důležitý pro demokracii v této zemi, říká Bursík:

Skupina demonstrantů, kteří nebyli během návštěvy čínského prezidenta vpuštěni na Hradčanské náměstí, podala správní žalobu na počátku dubna. Iniciativu podpořili například bývalí ministři Michael Kocáb a Martin Bursík, advokát Jan Kalvoda nebo režisér Václav Marhoul (více o podání žaloby zde).

Žalován je pražský magistrát, policie i ministerstvo vnitra. Svolavatelé demonstrace považují za nezákonná jak rozhodnutí magistrátu, který rozhodl o zákazu vstupu na náměstí, tak i vlastní zásah policie na místě. Podle nich bylo porušeno právo na svobodu projevu a právo shromažďovací.

Bezpečnost státní návštěvy je dostatečný důvod k omezení

Žalobci navíc tvrdí, že se jedná o dlouhodobě zavedenou praxi, kdy policie pošle žádost magistrátu, a ten jí okamžitě vyhoví, aniž by fakticky provedl správní řízení a jednal se zainteresovanými.

„Zajištění bezpečnosti státní návštěvy je dostatečným důvodem k vydávání omezení,“ prohlásila před soudem zástupkyně ministerstva vnitra. Hájila tak rozhodnutí úředníků umístit na místo značky omezující dopravu. „Dopravní omezení je účelné i z toho důvodu, že osazení oznamovacími prostředky je všem jasné a zřetelné,“ dodala.

Zástupkyně ve čtvrtek také podotkla, že uzavření celého území bylo vhodnějším řešením než rozmístění policistů tak, aby řešili jednotlivé situace individuálně. Stejně jako později soudce argumentovala tím, že pokud policie postupuje podle zákona o policii, nemůže být její postup nezákonný.

Kalousek během konfliktu s policií:







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Předseda lidovců Pavel Bělobrádek po jednání celostátního výboru KDU-ČSL (18....
Peníze, které necháme rodinám, nikdo nevytuneluje, říká Bělobrádek

Máme své návrhy na pomoc rodinám s dětmi spočítané na šedesát miliard, říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Tyto peníze zůstanou v rodinách, nikdo je...  celý článek

Lékaři na demonstraci ve Žlebech na Kutnohorsku symbolicky pohřbili místní...
Zástupci lékařů a lékáren v Rozstřelu vysvětlí, proč se pustili do stávky

Praktičtí lékaři se chystají ve středu protestovat proti byrokracii a podfinancování praxí. K nim se připojí i lékárníci, aby upozornili na ohroženou...  celý článek

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.