Podstata případu spočívá v tom, že Martin Bursík a jeho bratr nejprve získali v restituci domy v centru Prahy. Jenže později Ústavní soud restituce rozšířil tak, že se začaly vztahovat i na Čechy žijící v cizině. A o svůj podíl na nemovitostech se přihlásil Bursíkův bratranec z Venezuely.
Soudy pak nařídily Bursíkovým, aby příbuznému vydali podíl na nemovitostech, na který má nárok. Šéf zelených to považuje za nepřípustnou změnu restitučních pravidel a usiluje o to, aby se s příbuzným z ciziny nemusel dělit. Dotáhl svou snahu až k Ústavnímu soudu.
Pokud uspěje, budou muset verdikt respektovat všechny soudy v podobných kauzách. Bursíkovi jde o hodně: domy, o které se soudí, mají hodnotu desítek milionů korun. A zhruba ve stejné hodnotě by se zřejmě pohybovalo odškodné, které by místo Bursíkových musel jejich bratranci zaplatit stát.
"Byl by to průlom a krok do temnot. Dotklo by se to stovek lidí," míní advokát Miloš Hošek.
"Já se na to takhle nedívám. Vnímám to jako individuální nespravedlnost. Stát zpětně změnil pravidla restitucí a nám majetek de facto vyvlastnil," vysvětlil Bursík.
Jak stížnost dopadne, je velmi nejisté. "Dopředu se to dá jen stěží odhadnout," uvedl bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl.
Tisíce rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit. Stovky dalších se však o domy získané v restituci dělit s příbuznými z ciziny nechtěly. Právě těmto lidem může teď do života zasáhnout rodinná pře bratří Martina a Jiřího Bursíkových s jejich vzdáleným bratrancem.
Svou ústavní stížností chtějí znovu změnit restituční pravidla. "Myslím, že s tím nemají šanci, protože by to popřelo to, o čem už jednou ústavní soudci rozhodli," míní advokát Miloš Hošek, který se na restituce specializuje.
Šéf zelených Martin Bursík to vidí odlišně: "Jde o základní demokratické principy v zemi. Stát porušil naše vlastnické právo," říká.
O co v jedenáctileté kauze jde
Bursík se se svým bratrem v roce 1992 přihlásil s restitučním nárokem na tři domy, které zdědil po svém otci. Domy ve Sněmovní, Revoluční a Máchově ulici v Praze komunisté vyvlastnili strýci Bursíkova otce Richardu Schidlofovi.Po něm rovným dílem mohly dědit děti jeho sestry a bratra. Kromě Bursíka staršího to byl i jeho bratranec Jiří Schidlof. Jenže jeho rodina uprchla v roce 1948 před komunisty do Venezuely.
A právě v tom je háček. Restituční zákon z roku 1991 lidem s trvalým pobytem v cizině vrácení majetku nepovoloval. Tak se Bursíkovi dostali k celému jmění. Ústavní soud však v letech 1994 a 1997 pravidla změnil a rozšířil restituce i na české občany žijící v cizině.
O podíly na dvou z těchto domů se přihlásil i Jiří Schidlof. Když zemřel, přišel na řadu jeho syn Jan. Bursíkovi se však o majetek dělit nechtěli a začal soudní kolotoč.
