Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bursík napadl restituční pravidla, nechce se dělit

  10:28aktualizováno  10:28
Šéf Strany zelených Martin Bursík se nechce dělit o majetek se svým vzdáleným bratrancem z Venezuely, a tak napadl pravidla restitucí. Pokud uspěje u Ústavního soudu, mohly by přijít o své domy v Česku stovky lidí žijící v cizině, se kterými se zdejší příbuzní nechtějí dělit o majetek.

Úspěch Martina Bursíka u Ústavního soudu by mohl způsobit problémy stovkám restituentů z ciziny | foto: Dan MaternaMF DNES

Podstata případu spočívá v tom, že Martin Bursík a jeho bratr nejprve získali v restituci domy v centru Prahy. Jenže později Ústavní soud restituce rozšířil tak, že se začaly vztahovat i na Čechy žijící v cizině. A o svůj podíl na nemovitostech se přihlásil Bursíkův bratranec z Venezuely.

Soudy pak nařídily Bursíkovým, aby příbuznému vydali podíl na nemovitostech, na který má nárok. Šéf zelených to považuje za nepřípustnou změnu restitučních pravidel a usiluje o to, aby se s příbuzným z ciziny nemusel dělit. Dotáhl svou snahu až k Ústavnímu soudu.

Pokud uspěje, budou muset verdikt respektovat všechny soudy v podobných kauzách. Bursíkovi jde o hodně: domy, o které se soudí, mají hodnotu desítek milionů korun. A zhruba ve stejné hodnotě by se zřejmě pohybovalo odškodné, které by místo Bursíkových musel jejich bratranci zaplatit stát.

"Byl by to průlom a krok do temnot. Dotklo by se to stovek lidí," míní advokát Miloš Hošek.

"Já se na to takhle nedívám. Vnímám to jako individuální nespravedlnost. Stát zpětně změnil pravidla restitucí a nám majetek de facto vyvlastnil," vysvětlil Bursík.

Jak stížnost dopadne, je velmi nejisté. "Dopředu se to dá jen stěží odhadnout," uvedl bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl.

Tisíce rodin se dokázaly dohodnout a majetek si normálně rozdělit. Stovky dalších se však o domy získané v restituci dělit s příbuznými z ciziny nechtěly. Právě těmto lidem může teď do života zasáhnout rodinná pře bratří Martina a Jiřího Bursíkových s jejich vzdáleným bratrancem.

Svou ústavní stížností chtějí znovu změnit restituční pravidla. "Myslím, že s tím nemají šanci, protože by to popřelo to, o čem už jednou ústavní soudci rozhodli," míní advokát Miloš Hošek, který se na restituce specializuje.

Šéf zelených Martin Bursík to vidí odlišně: "Jde o základní demokratické principy v zemi. Stát porušil naše vlastnické právo," říká.

O co v jedenáctileté kauze jde

Bursík se se svým bratrem v roce 1992 přihlásil s restitučním nárokem na tři domy, které zdědil po svém otci. Domy ve Sněmovní, Revoluční a Máchově ulici v Praze komunisté vyvlastnili strýci Bursíkova otce Richardu Schidlofovi.
Po něm rovným dílem mohly dědit děti jeho sestry a bratra. Kromě Bursíka staršího to byl i jeho bratranec Jiří Schidlof. Jenže jeho rodina uprchla v roce 1948 před komunisty do Venezuely.
A právě v tom je háček. Restituční zákon z roku 1991 lidem s trvalým pobytem v cizině vrácení majetku nepovoloval. Tak se Bursíkovi dostali k celému jmění. Ústavní soud však v letech 1994 a 1997 pravidla změnil a rozšířil restituce i na české občany žijící v cizině.
O podíly na dvou z těchto domů se přihlásil i Jiří Schidlof. Když zemřel, přišel na řadu jeho syn Jan. Bursíkovi se však o majetek dělit nechtěli a začal soudní kolotoč.
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stavitel Antonín Zavada v ruinách shořelého dřevěného kostela Božího těla v...
Pojišťovna za zničený kostel vyplatí 20 milionů a pomůže s dalšími náklady

Pojišťovna v případě vypáleného kostela v Třinci-Gutech uhradí zřejmě 20 milionů za zničenou stavbu, i náklady spojené s odstraněním trosek, úklidem požářiště...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.