Připomněl, že ochrana důvěrných informací byla jedním z kritérií přijetí do NATO a sedmička pozvaných zemí "toto kritérium splnila". "Nemáme žádné pochybnosti o jejich schopnosti a vůli (chránit utajované skutečnosti)," řekl Burns v diskusi na půdě bruselského Střediska pro evropskou politiku (EPC).
Americký velvyslanec nechtěl komentovat vývoj na Slovensku v souvislosti s odvoláváním šéfa Národního bezpečnostního úřadu a ministra obrany, který aliance podle oficiálního vyjádření pozorně sleduje a podle některých diplomatických zdrojů je z něj znepokojená.
Rozšíření NATO příští rok na jaře o Slovensko, Slovinsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Bulharsko a Rumunsko označil Burns za historický moment budování nové Evropy.
"Věříme, že sedm nových členů alianci posilní. Tyto země jinak vnímají historické
|
PŘÍLOHY |
 |
 |
 |
Jak upozornil, všech sedm nových zemí se podílí na mírových misích v Kosovu, Bosně a v Afghánistánu, šest z nich pak poslalo vojáky i do Iráku. "Těžiště aliance se příští rok posune na východ, 40 procent členských států budou bývalé komunistické státy," dodal velvyslanec s tím, že jde o historický paradox, když NATO původně vzniklo na obranu proti komunismu.
Země střední a východní Evropy si podle Burnse zaslouží stát se členy Evropské unie i NATO a to poslední, co by od nich měl Washington nebo Brusel žádat, je vybrat si mezi Evropou a Amerikou, mezi EU a NATO.
"Jak se v jedné věci rozhodnou podle NATO, neznamená to, že jsou protievropské, jak se v jiné záležitosti přikloní k EU, nebudeme je považovat za protiamerické. Musí mít možnost svobodně se rozhodnout, tak jako my všichni v transatlantických vztazích," zdůraznil Burns. Evropa a Amerika musí totiž být partneři, ne rivalové, dodal.
C Petit Press, a.s. - publikováno se souhlasem vydavatele deníku SME
