Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bunkry u hranic chtějí obce a správa Krkonoš, bojí se podnikavců a WC

  17:47aktualizováno  17:47
Příhraniční obce i správci Krkonošského národního parku se výrazně vložili do rozdávání nevyužívaných armádních pevností z roku 1938. Vojáci se jich postupně zbavují a zájem by měli i lidé toužící po netradičním rekreačním objektu. To právě radnice a KRNAP nechtějí dopustit, stejně jako vznik divokých WC.

Pevnost Dobrošov | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

"Už před delší dobou jsme ministerstvo obrany požádali o převod více než stovky bunkrů do našeho majetku. Největší zájem máme samozřejmě o pevnůstky v nejpřísněji chráněné 1. zóně," uvedl mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Pokud ochranáři opuštěné a nevyužívané bunkry získají, pouze je důkladně zabezpečí, aby se do nich nikdo nedostal. Jiné plány s nimi nemají.

"Především nám jde o to, aby se bunkry nedostaly do rukou soukromých majitelů, kteří by si z nich chtěli udělat třeba rekreační objekty. Uzavření vstupů je nutné, aby se z bunkrů nestaly divoké veřejné toalety, jako tomu bývalo třeba u pevnůstek mezi Vrbatovou a Labskou boudou," řekl Drahný.

Vojenské kluby mají řadu plánů

Nejpřirozenější cestou, jak pevnosti dál využívat, je převod na kluby vojenské historie, které už se o řadu míst starají a mají i spoustu plánů do budoucna.

Přístupné pevnosti v kraji

Dobrošov
otevřeno květen-září (10.00-12.00, 13.30-18.00), duben a říjen (10.00-12.00, 13.30-16.00), listopad a březen (jen objednané výpravy nejméně 10 osob dle dohody)

Kahan III
otevřeno o víkendech po telefonickém objednání

Březinka
otevřeno duben a říjen každou sobotu 10.00-18.00, červenec-srpen denně včetně svátků a pondělí 10.00-18.00, listopad a březen po dohodě

Babí
otevřeno každou první neděli v měsíci 13.15-17.30

Skutina
otevřeno květen–říjen soboty a neděle 10.00–16.00

Hanička
otevřeno květen a červen, soboty 9.30-15.00, neděle 9.30-14.00, v týdnu mimo pondělí 10.00 -14.00, červenec-srpen mimo pondělí 9.30-17.00, září a říjen soboty 9.30-15.00, neděle a svátky 9.30-14.00

Stachelberg
otevřeno květen a září soboty, neděle a svátky (10.00-12.00 a 13.00-17.00), červen čtvrtky, pátky, soboty, neděle (10.00-12.00 a 13.00-17.00), červenec, srpen denně mimo pondělí (10.0012.00 a 13.00-17.00), říjen pouze soboty (10.00-12.00 a 13.00-17.00)

Třeba nadšencům z Klubu vojenské historie Náchod už patří některé pěchotní sruby z Běloveského pevnostního skanzenu. Také oni však museli podstoupit dlouhá jednání s armádou, než jim stát nejprve pevnosti pronajal a teprve nedávno některé z nich převedl.

"Srub Voda v Bělovsi jsme vyřešili tak, že jsme koupili pozemky, na nichž stojí, a armáda nám pak bunkr předala do vlastnictví. Totéž platí i pro srub Březinka," sdělil předseda Klubu vojenské historie Náchod Petr Charvát.

Nyní nadšenci usilují také o pěchotní srub Lom, v němž je muzejní expozice věnovaná opevnění a prvorepublikové armádě, a ještě o jeden bunkr poblíž Březinky.

Radnice: Členové vojenských klubů jsou nejpovolanější

"Ve věci bunkrů se už přijalo několik usnesení, ale ve všech případech se město vzdalo možnosti získat některou část opevnění do svého majetku ve prospěch některého z klubů vojenské historie. Máme za to, že členové těchto klubů jsou ke spravování tak specifických objektů nejpovolanější," vysvětlila mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.

Radnice v Trutnově se naopak rozhodla, že devět bunkrů mezi Zlatou Olešnicí a Libčí nejdříve získá do svého majetku a teprve potom určí, jak s nimi naloží.

"Můžeme si je nechat nebo je nabídnout někomu jinému, například klubům vojenské historie. Ale nejde jen o bunkry, nýbrž i o pozemky pod nimi," sdělil trutnovský starosta Ivan Adamec. Trutnov o získání bunkrů usiluje už od konce roku 2005.

Armáda je nechala nedávno zaměřit a podala návrh na jejich zápis do katastru nemovitostí, což je nezbytná podmínka připravovaného převodu na město. "Pokud bunkry získáme, hlavně nebude hrozit, že se v nich bude dít něco, co by nám nevyhovovalo. Budeme nad nimi mít kontrolu," řekl Adamec.

O Stachelberg se začalo vyjednávat už v roce 1987

Průkopníky ve snaze o získání části předválečné pevnostní linie jsou členové trutnovského občanského sdružení Stachelberg, kteří se o stejnojmennou pevnost začali zajímat už v roce 1987. V roce 1993 v ní otevřeli Muzeum československého opevnění a v roce 2000 pro veřejnost zpřístupnili půl kilometru podzemních prostor v hloubce 50 metrů.

"O bezúplatném převodu Stachelbergu na naše sdružení jednáme s armádou už dvacet let. Nechci to zakřiknout, ale teď už se snad blížíme do závěrečné fáze," uvedl zakladatel Občanského sdružení Stachelberg Miroslav Kejzlar.

Členové trutnovského sdružení si na žádost armády do svého majetku chtějí nechat převést nejen největší moderní podzemní pevnost v České republice, ale i řadu menších bunkrů v okolí. "Celkem by jich mělo být okolo dvaceti. Všechno je už zaměřeno, zapsáno do katastru nemovitostí a nyní čekáme, až na nás v seznamu žadatelů přijde řada. Není vyloučeno, že by to mohlo být ještě letos," upřesnil Kejzlar.

O další z pěchotních srubů na Trutnovsku mají zájem členové Klubu vojenské historie Odolov. Nadšenci se snaží obměkčit armádu od roku 1999, kdy začali o bunkr pečovat, aby ho darovala buď jim, nebo radnici ve Rtyni v Podkrkonoší, která by jim ho pronajala.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Autor reportáže, čerstvý držitel zbrojního průkazu.
Získání zbrojního průkazu je překvapivě jednoduché, ukázal test MF DNES

Získat v Česku zbrojní průkaz není podle ministerstva vnitra vůbec nic jednoduchého. Zkouška je prý náročná a mnoho uchazečů ji nesloží. Redaktor MF DNES se...  celý článek

Bezejmenné náměstí mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova v pražských Dejvicích...
Hřebejk navrhl pojmenovat náměstí v Dejvicích po Šabachovi. Podporu má

Režisér Jan Hřebejk na čtvrtečním zastupitelstvu Prahy 6 navrhl, aby náměstí mezi ulicemi Kafkova a Wuchterlova v Dejvicích neslo jméno spisovatele Petra...  celý článek

Aktuálně zateplovaný dům v Okružní ulici ve Žďáře nad Sázavou o labutě nepřišel.
Labutě na domě v sídlišti Stalingrad zůstanou, jinde je skryl polystyren

Nejstarší sídliště ve Žďáře nad Sázavou, kterému i přes pokusy o přejmenování nikdo neřekne jinak než Stalingrad, v minulosti kvůli zateplování přišlo o kus...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.