Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Němce pobouřil zákaz vstupu na tureckou základnu. Zvažují stažení vojáků

  12:34aktualizováno  12:34
Rozhodnutí Turecka zakázat německým poslancům navštívit leteckou základnu İncirlik, kde působí vojáci Bundeswehru, pobouřilo německé politiky. Chování spojence ze Severoatlantické aliance považují za nepřijatelné, někteří z nich hovoří o nutnosti stažení německých vojáků.

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová hovoří s vojáky Bundeswehru při návštěvě základy İncirlik v roce 2016 | foto: Reuters

„Naši vojáci nemohou v İncirliku nadále zůstat. Měli by být co nejrychleji staženi a přeloženi na jinou základnu,“ řekl listu Passauer Neue Presse odborník vládní sociální demokracie na obrannou politiku Rainer Arnold. Už podle něj neexistuje cesta zpět. Zalitoval také, že Turecko, které se tímto způsobem k Německu chová opakovaně, nemůže být vyloučeno z NATO.

Německo musí Turecku ukázat, kde jsou hranice, míní expert koaličních křesťanských demokratů Karl Lamers. Poslanci podle něj musejí mít v podstatě vždy možnost navštívit své vojáky. „Nic jiného si nemůžeme nechat líbit,“ řekl deníku Mannheimer Morgen.

Hledá se náhrada za Turecko

Omid Nouripour z opoziční strany Zelených mluví o obrovské urážce a o tom, že je zpochybněna spolehlivost Turecka jako spojence v rámci Severoatlantické aliance. NATO si něco takového podle parlamentního zmocněnce pro armádu Hanse-Petera Bartelse (SPD) nemůže nechat líbit. Když Turecko návštěvu poslanců nepovolí, nemohou podle něj němečtí vojáci v zemi zůstat.

O tom, že Německo bude pro své vojáky hledat novou základnu, mluvila už v pondělí kancléřka Angela Merkelová. Za jednu z možných alternativ označila Jordánsko. Je podle ní „absolutně nutné“, aby němečtí poslanci mohli navštěvovat své vojáky.

Na tureckých základnách Konya a Inçirlik je v současnosti vedle vojáků řady dalších členských zemí Severoatlantické aliance také zhruba 270 členů německé armády. Bundeswehr se účastní mezinárodní mise, jejímž úkolem je bojovat proti radikálům z takzvaného Islámského státu. Do přímých bojových akcí se ale Německo nezapojuje, v Turecku má monitorovací a tankovací letouny.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.