Když se člověk prochází po budově nové nemocnice, kterou soukromý investor vybudoval v Praze-Libni, cítí se jako v hotelu kombinovaném se sci-fi filmem. Tak působí nejmodernější evropské zařízení na léčbu nádorů protonovým ozařováním.
Něco tu ale chybí: pacienti. Kdy začne zařízení připravené až na 2 600 pacientů ročně fungovat, se zatím neví.
Kolik stojí léčba jednoho pacienta v moderním ozařovacím centruČtěte v úterý, 7. 8.
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Podle dokumentů, které má MF DNES k dispozici, by tu léčba pacientů měla stát až miliardu ročně. Léčbu se již před šesti lety za nestandardních okolností zavázala platit Všeobecná zdravotní pojišťovna. Jenže ta nyní couvá, podpisem smlouvy by zatnula do svého hospodaření pořádnou sekeru.
Firma arbitráže neřeší, věří v prvního pacienta
Jak to v roce 2006 bylo? Bývalý náměstek ministra zdravotnictví a někdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka z pozice nuceného správce těsně před skončením správy, kdy směl jednat bez posvěcení správní rady, podepsal s firmou Proton Therapy Center smlouvu o smlouvě budoucí, kde se VZP zavazuje léčbu hradit.
Firma následně rozjela největší soukromou investici do zdravotnictví u nás. Za čtyři miliardy od Erste Group (přes svou divizi Immorent) centrum vybudovala. To už u ní pracoval Antonín Pečenka jako hlavní manažer. K firmě přešel po skončení angažmá ve státní správě a dostal se tak do jasného střetu zájmů.
"Podepsal bych to znovu, protože jsem přesvědčený, že je to terapie budoucnosti, něco, co je pro české pacienty velkým přínosem," říká dnes Pečenka. Právníci nyní zkoumají, zda se dá ze smlouvy z dubna roku 2006 vycouvat bez rizika arbitráže.
Majitelé firmy se tím nezabývají a věří, že prvního pacienta ošetří na podzim. "Měl by přijít v říjnu," říká Václav Laštovka, starší z bratrů Laštovkových, spolumajitelů firmy.
