Kujat, jako nejvyšší vojenská autorita aliance, chce s představiteli země projednat především stav reformy bulharské armády.
Během dvou dní by se měl setkat s ministrem obrany Nikolou Kolevem, premiérem Simeonem a v neposlední řadě rovněž s bulharským prezidentem Georgi Parvanovem.
Bulharsko jako jedna ze sedmi zemí, dostalo při pražském summitu NATO v Praze loni v listopadu pozvánku ke členství v alianci. Právoplatným členem Severoatlantické aliance i EU by se země měla stát příští rok.
První diplomatické vztahy s NATO navázala země už v roce 1990. Od té doby se aktivně zapojuje do operací aliance na Balkáně i do společných cvičení. Přesto při prvním rozšíření aliance zůstalo stranou, především proto, že nesplňovalo všechna vojenská kritéria.
Během krátké doby se loni Bulharsko dostalo do popředí kandidátských zemí kvůli geografické poloze. Kvůli té bylo spolu s Rumunskem označováno doslova za "most" do Afghánistánu či k válečnému tažení proti režimu Saddáma Husajna v Iráku, což se během americko-britské intervence v Iráku potvrdilo. Bulharsko navíc dalo koaličním silám k dispozici vojenská letiště i přístavy.
Jako tlustou čáru za obdobím takzvané studené války a dalšímu přiblížení k
|
PŘÍLOHY |
 |
 |
 |
"Celé raketové systémy SS-23, Scud a Frog byly zničeny. Je to náš příspěvek k bezpečnosti v Evropě," zní oficiální prohlášení bulharské vlády. S likvidací starých raket z dob studené války, které byly až dosud ve výzbroji armády, začalo Bulharsko začalo Bulharsko loni v létě.
Během tří měsíců tak Bulharsko nechalo demontovat přibližně sto raket krátkého s středního doletu. Bulharská vláda se loni v květnu ve smlouvě s USA totiž zavázala, že kompletně zničí armádní arzenál raket typu země-země, které mohou nést i jaderné hlavice.
