Egypťan Zavahrí v roce 1995 pobýval dvacet dní mezi muslimy v bulharských horách. Egypt po něm tehdy pátral kvůli podezření ze spoluúčasti na zavraždění prezidenta Anvara Sadata, který byl zabit v roce 1981.
Manolov řekl, že se Sofie v roce 1995 obrátila na Káhiru o pomoc při identifikaci Zavahrího. "Chtěli jsme ale zabránit tomu, aby v Bulharsku připravil teroristickou akci nebo aby ohrozil bezpečnost naši či sousedních zemí," řekl.
Zavahrí na útěkuZavahrí žije od roku 1985 mimo Egypt. Začátkem 90. let se zřejmě zdržoval v Dánsku, Švýcarsku, USA a Súdánu a měl pasy několika zemí. Od roku 1996 žil v Afghánistánu, v roce 1999 byl v Egyptě v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Od roku 2001 je na něj vydán mezinárodní zatykač a téhož roku jej americký Federální úřad pro vyšetřování zařadil na seznam nejhledanějších teroristů. Je považován za ideologa al-Káidy a po smrti jejího vůdce Usámy bin Ládina je nejhledanějším členem této organizace. |
Egypt tehdy požádal Bulharsko o vydání Zavahrího. Tehdejší bulharský ministr vnitra Ljubomir Načev prý ale žádosti odmítl vyhovět s tím, že Bulharsko a Egypt nepodepsaly dohodu o vydání. Úřady nechaly Zavahrího odcestovat dál na Západ.
"Ať si ho zatknou v Rakousku"
Georgi Lambov, který byl vysokým představitelem ministerstva vnitra, sdělil, že podruhé Bulharsko nechalo Zavahrího jít koncem roku 1995, když byl v tranzitním prostoru sofijského letiště při přeletu z Rakouska do Turecka. Rakousko prý tehdy Sofii na Zavahrího přílet upozornilo a žádalo o jeho zatčení.
"Přicestoval z Rakouska a my jsme ho měli zatknout tady. Řekl jsem jim, ať si ho zatknou v Rakousku, proč to dělat tady a vyprovokovat zde atentáty?" řekl Lambov.
