Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bulharské volby vyhrál expremiér Borisov, výsledky věští další krizi

  18:50aktualizováno  19:52
Bulharské parlamentní volby podle prvního povolebního odhadu vyhrála středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) někdejšího premiéra Bojka Borisova. Většinu v novém parlamentu podle této projekce ani zdaleka nezíská. Vítězství GERB se očekávalo, podobně jako loni, kdy však Borisov nedokázal sestavit vládní koalici.

Bulharské volby vyhrál expremiér Bojko Borisov | foto: AP

Borisovova strana podle čtyř různých odhadů získala od 32,3 po 33,9 procent hlasů, což by mohlo znamenat od 83 po 91 poslaneckých křesel. K většině ve sněmovně je však zapotřebí 121 hlasů, poznamenala agentura AFP.

Druhá příčka v pořadí patří donedávna vládnoucím socialistům se zhruba 16 procenty hlasů a 38 až 48 poslanci. Výsledek označil stranický mluvčí za "neuspokojivý" a za "těžkou porážku". Podpora asi 14 procent voličů Hnutí za práva a svobody, reprezentující tureckou menšinu, by mohla vést k 34 až 38 křeslům v 240členné sněmovně.

Konzervativní Reformní blok podle odhadu získal skoro devět procent hlasů, nacionalisté z Vlastenecké fronty 6,3 procenta, populistická formace Bulharsko bez cenzury 4,9 procenta. A čtyřprocentní hranici nutnou ke vstupu do parlamentu překonalo uskupení bývalého prezidenta Georgiho Parvanova Alternativa pro bulharskou obnovu i nacionalisté ze strany Útok (Ataka).

Podle analytiků bude obtížné v tak rozdrobeném parlamentu sestavit vládu a také vyvstává otázka, jak stabilní nový kabinet bude.

Předčasné parlamentní volby, již druhé během dvou let, měly ukončit politickou krizi. Za poslední dva roky se v této zemi zmítané hospodářskými problémy vystřídaly už čtyři vlády (více o politické situaci v Bulharsku najdete zde).

Nejednoznačné volby věští prohloubení krize

Nejednoznačný výsledek by podle agentury Reuters mohl vyústit ve vleklá jednání o podpoře mezi menšími stranami a opozicí. Další období politické nejistoty podle analytiků povede jen k dalšímu prohloubení nynějších hospodářských potíží, se kterými se tento nejchudší člen Evropské unie již několik let potýká. Bulharsko nyní potřebuje stabilní vládu, která vyřeší bankovní krizi a zajistí opětovný hospodářský růst. Jen letos totiž klesly přímé zahraniční investice o více než pětinu.

Prioritou nové vlády bude rozhodnout o osudu finančního ústavu Corpbank. Účty klientů v tomto někdejším čtvrtém největším poskytovateli půjček v zemi jsou od června zablokovány. Původní záchranný balík, který připravila národní banka spolu s někdejší socialistickou vládou, selhal a nikdo jiný dosud nerozhodl, jak s Corpbank naložit.

Právě bankovní krize a pád Corpbank vyvolal v zemi rozčarování z politických představitelů. Sedm let poté, co se sedmimilionové Bulharsko připojilo k EU, se sny o prosperitě kvůli všudypřítomné korupci a chudobě rozplynuly. Každý pátý Bulhar žije pod hranicí chudoby a průměrný plat v zemi je v přepočtu méně než 11 tisíc korun.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.