Schengenský prostor tvoří 25 států.

Schengenský prostor tvoří 25 států. | foto: Profimedia.cz

Bulhaři a Rumuni si na Schengen počkají, ostatní členové je nepřijali

  • 21
Bulharsko a Rumunsko požádaly o vstup do schengenského prostoru. Šance však měly pramalé. Ke vstupu je totiž třeba souhlas všech členů Schengenu, a ten nezískaly. Už předem bylo proti Nizozemsko a Finsko. Češi naopak souhlasili. Sofia a Bukurešť výsledek kritizovaly a poukazovaly na volnost výkladu pravidel a zásad vstupu.

Obě nejmladší členské země EU splnily technické podmínky nutné pro vstup do tohoto prostoru, jako je třeba zabezpečení hranic a podobně. Některé státy jim ale vytýkají nedostatečný boj proti organizovanému zločinu a korupci a kvůli tomu se už dlouho stavějí proti tomu, aby Bulharsko a Rumunsko řady bloku rozšířily.

"Naše pozice je jasná. Nejsme v tuto chvíli pro rozšíření," řekl nizozemský ministr Gerd Leers v evropské metropoli. Bulharsko a Rumunsko podle něj nejdříve musejí zapracovat v oblasti boje proti korupci a organizovanému zločinu. Proti vstupu se zřejmě postaví i Finsko.

Kromě Nizozemska a Finska se v minulosti k rozšíření Schengenu o dva nejmladší členy EU z roku 2007 stavělo kriticky třeba Německo s Francií. Ty by ale podle diplomatů byly ochotny přistoupit na kompromis, o němž se v poslední době hodně diskutovalo.

Bulhaři a Rumuni jsou v zoufalé situaci, míní Kubice

Česká republika vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu podpořila. Podle ministra Kubiceho důvody Nizozemců a Finů, kteří byli proti, jsou jen zástupné. "Mě osobně a samozřejmě i Českou republiku mrzí, že Bulharsko a Rumunsko, přestože splnily všechny podmínky pro přijetí do Schengenu, tak přijaty nebyly," řekl českým novinářům Kubice.

"Organizovaný zločin a korupce jsou, domnívám se, v různé míře ve všech zemích, takže tento důvod mi přijde poněkud zástupný," poznamenal k důvodům, které obě země odmítající rozšíření Schengenu zmiňují. "Bulhaři a Rumuni jsou v zoufalé situaci, kdy investovali obrovské lidské zdroje a peníze do přístupu k Schengenu a musejí to vysvětlit svým občanům," podotkl český ministr.

Bulharsko výsledek bruselského jednání kritizovalo. "Oba státy (Nizozemsko a Finsko) nemají pro svůj odmítavý postoj žádné smysluplné zdůvodnění," řekl podle DPA bulharský ministr vnitra Cvetan Cvetanov s poukazem na to, že Sofia i Bukurešť všechny podmínky splnily.

Rumunská vláda vyjádřila obavy, že nynější odklad přijetí země do Schengenu může znamenat odklad na velmi dlouho. "Pokud se totiž v EU stane v nejbližší době cokoli negativního, lze si spočítat na prstech jedné ruky, že rozšíření Schengenu bude škrtnuto z programu," řekl ministr pro evropské záležitosti Leonard Orban s odkazem na problémy s eurozónou.

Rumunský premiér Emil Boc se snažil utěšit veřejnost prohlášením, že jde o spor o to, zda je sklenice zpola plná vody, nebo poloprázdná. Doufá v úspěch dalšího jednání, ale odmítl snahy "měnit pravidla během hry".

Kompromisy o dvou fázích

Na stole byly i kompromisní možnosti, jak situaci vyřešit. Ty počítaly s tím, že by se schengenský prostor o Bulharsko s Rumunskem rozšířil postupně ve dvou fázích. Nejprve by padly kontroly na letištích a námořních hranicích, přičemž se v této souvislosti hovoří o letošním podzimu. Na pozemních hranicích by se tak stalo až později, zřejmě někdy během léta příštího roku. Avšak ani to pro Nizozemsko a Finsko nebylo přijatelné.

Schengenský prostor funguje tak, že když do něj lidé vstoupí, neměli by až na výjimky při cestách do jiných zemí bloku procházet klasickými hraničními kontrolami. Tvoří ho 25 zemí - jde o 22 států EU (všechny kromě Bulharska, Rumunska, Británie, Irska a Kypru) a také Island, Norsko a Švýcarsko. V prostoru žije přes 400 milionů obyvatel.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video