Hranice 75 let může být problém
Ačkoli při volbě papeže neexistuje žádná věková hranice, spor se zřejmě povede o hranici 75 let. To je věk, kdy musejí biskupové rezignovat. I když mise hlavy církve, která je římským biskupem, je odlišná, veřejné mínění by těžko neslo, kdyby byl budoucí papež zvolen ve věku, kdy jeho kolegové musejí odejít.
Šance některých papabili klesají
Zdá se tedy, že klesají šance některých mužů jako je sedmdesátiosmiletý Roger Etchegaray či o tři roky mladší Lucas Moreira Neves, který je navíc nemocný. Handicapováni věkem jsou ale i další možní kandidáti, jako je například o něco mladší Carlo-Maria Martini či Jean-Marie Lustiger.
Nepravděpodobná se zdá ale i volba několika kamdidátů jako je Christoph Schönborn, Vinko Puljič či Norberto Rivera Carrera, kteří jsou těsně pod šedesátkou. Nejvíce kandidátů, kteří mohou dosednout do čela katolické církve, tedy zřejmě bude mezi 65 až 75 lety.
Bude papež z Evropy?
Bude ale nutné vzít v potaz i další kritéria, například odkud uchazeč pochází, zda je schopen řídit církev, jakou má pastorální zkušenost i jeho teologické postoje. Významné bude i jeho osobní charisma.
Po čtyřech stoletích italských papežů byl v roce 1978 zvolen do čela církve polský papež. Předpokládá se, že nyní už nebude otázka národnosti tak důležitá jako dřív. V kolegiu volitelů je zastoupeno 53 zemí. Nicméně volba amerického papeže je méně pravděpodobná.
Až přijde den volby, pohledy se obrátí k Latinské Americe, kde žijí téměř dvě třetiny katolíků. Existují hlasy, že by měl po Evropě přijít papež z některého jižního kontinentu. Jen málo osobností z Latinské Ameriky, Asie či Afriky je ale schopno získat při volbě dvě třetiny účastníků konkláve, jejijchž hlasy jsou pro zvolení nezbytné.
Těch několik, jež by tuto naději mohlo mít, jsou Francis Arinze z Nigérie, Vietnamec François-Xavier Nguyen Van Thuan, Jaime Lucas Ortega y Alamino z Kuby, Mexičan Norberto Rivero Carrera a Dario Castrillón Hoyos z Kolumbie. Všichni jmenovaní mají pověst velmi konzervativních osob. Brazilskou nadějí může zase být 66letý nově jmenovaný kardinál Sao Paula Claudio Hummes.
Pravděpodobně zvítězí skromnější a kratší pontifikát
Vzhledem ke složitosti požadovaných kritérií a spekulacím, že se volitelé pravděpodobně přikloní ke skromnějšímu a kratšímu pontifikátu, zdá se, že budoucí konkláve se bude držet klasické volby a vybere evropského kardinála, který prošel celou mašinérií církve a je umírněným reformistou.
To by podle pozorovatelů zaručilo pokračování politiky současného papeže. V této souvislosti se obvykle uvádějí dvě italská jména: janovský arcibiskup Dionigi Tattemanzi, patřící do blízkosti nynějšího papeže a nový kardinál Giovanni-Battista Re. Tento muž byl po více než deset let papežovým důvěrníkem a nedávno byl jmenován prefektem významné kongregace pro biskupy.
Pokud jde o další dva italské kardinály, Carla-Mariu Martiniho a Angela Sodana, zdá se, že jsou daleko od toho, aby je podpořily dvě třetiny konkláve. Zatímco Martini je podle jedněch zdrojů příliš reformistický, Sodano - nynější vatikánský státní tajemník - je naopak spojován s konzervativními kruhy, které údajně zablokovaly některé iniciativy Jana Pavla.
