Budu ministrem? Ano, slyšel jsem to

  • 16
Jako jeden z mála lidí z Koalice má šéf lidovců Cyril Svoboda na dosah už konkrétní místo v nové vládě. Měl by být ministrem zahraničí a vicepremiérem. Teď jde o to, aby Koalice vydržela pohromadě a společně s ČSSD dotáhla sestavování nové vlády do konce.

Jak se chystáte na post ministra zahraničních věcí? Už se přece učíte francouzsky...
Tak to už jsem dělal před volbami. Ale o postech se bude mluvit až na závěr jednání se sociální demokracií.

Ale určitě jste nepřeslechl, že se o vás mluví jako o příštím šéfovi diplomacie.
Ano, slyšel jsem to. Ale znovu říkám, že teď se na žádnou funkci nechystám.

Stíhal byste vůbec jezdit po zahraničí a mít doma ve sněmovně vládu závislou na 101 hlasu, tedy i na tom vašem?
To bude pro každou funkci, pro každého ministra velmi náročné, ale nikoliv nemožné. Sněmovna pracuje v určitých intervalech, v určitém rytmu, takže ta klíčová hlasování jsou předvídatelná i z hlediska času. Myslím si, že se to dá zvládnout.

Objevují se však informace, že by nakonec mohla vzniknout menšinová vláda ČSSD a lidovců s podporou jednotlivých poslanců či s podporou napříč sněmovnou. Je to tak?
Já si myslím, že to nehrozí. To je jedna z těch teoretických možností, která je, ale nehrozí to. Jsme přesvědčeni, že i Unie svobody má stejné zájmy jako my, tedy najít shodu.

Ale nebylo by to pro vás jednodušší?
Nebylo by to jednodušší. Rozhodli jsme se, že jsme partneři a jdeme do toho partnerského vztahu dál. I toto je třeba dodržet.

Čistě hypoteticky: Byli byste ochotni přistoupit na variantu menšinové vlády bez Unie svobody?
Nám skutečně jde o to, aby tady nebyla vláda s podporou KSČM. K tomu je třeba, abychom jednali s Unií svobody. Žádnou jinou alternativu si nepřipouštím.

Jak vůbec hodnotíte současné vztahy mezi lidovci a unionisty?
Myslím, že pro Unii svobody je to pochopitelně velmi těžké. Ale je potřeba si uvědomit, že ten výsledný stav není žádnou zradou lidové strany. Tak to rozhodli voliči. Řeknu příklad: Jaroslav Orel poslal dopis a dostal preferencí asi kolem dvou procent. Hana Marvanová neposlala žádný dopis, ale vyzvala ke kroužkování na mítincích, a dostala dvacet procent.

Jak se dnes díváte na odchod ODA ze Čtyřkoalice? Připouštíte, že to ve volbách Koalici poškodilo?
Odchod ODA, jak se ukázalo, bylo správným krok. Kdyby ODA byla součástí Koalice a kdybychom měli výsledek pod patnáct procent, tak jsme podle zákona dnes mimoparlamentní stranou. Ukázalo se, že ten rozchod s ODA byl správný.

Hana Marvanová to vidí jinak. Říká, že vyloučení ODA Koalici poškodilo. Jaké jsou tedy vztahy uvnitř Koalice?
Já je vidím jako korektní, ale jak říkám, to máte tak: Koalice prošla určitým časem strávení volebního výsledku a samozřejmě pro Unii svobody je to z pochopitelných důvodů velmi náročné. Přesto bych nehodnotil vztahy Koalice podle posledních několika dnů po volbách.

Ale váš názor by mě zajímal.
Myslím si, že nadále platí závazek - u nás určitě a určitě si myslím, že u Unie svobody také -, že se po těchto volbách samozřejmě pokračuje v závazku jít společně v této Poslanecké sněmovně. I v této vládě.
Myslím, že v Koalici jsme způsobilí nadále fungovat.

Jak reagujete na některé hlasy, které se ozývají z Unie svobody a ventilují se přes média, například prohlášení Ivana Pilipa, že ti lidovci, kteří se dostanou do vlády, by měli přenechat poslanecké mandáty těm, kteří se z kandidátky Koalice do sněmovny nedostali?
Myslím, že pro demokratického politika platí vůle dohodnout se. Myslím, že platí i pro Ivana Pilipa. Nemá cenu si vzkazovat přes noviny, jaké jsou kategorické požadavky.

Unie svobody svolává sjezd, kde bude hodnotit výsledky voleb. Jak je to u vás? Nesvoláte také sjezd?
Sjezd určitě ne. Budeme dělat analýzu voleb, ale KDU-ČSL získala o dva mandáty víc. Vedle komunistů jsme jediná strana, která povýšila počet mandátů.

Takže to máme chápat tak, že pod vaším vedením lidovci uspěli?
Ne, takhle to neříkám. Já to beru tak, jak to je, ale nevidím to jako důvod, abychom činili nějaké mimořádné kroky v naší straně. Čekají nás volby komunální, volby do Senátu a myslím si, že je velmi nešťastné vést teď nějakou vnitropartajní kampaň a dělat nějaké sjezdy. To vám sebere mnoho energie, mnoho času. Mluvím za KDU-ČSL a znovu opakuji, u nás se ani náznakem po něčem takovém nevolá.

Půjdete do senátních voleb jako Koalice?
Naše dohoda platí. Máme závazek jít do voleb parlamentních. Pokud jde o volby do krajů a komunální volby, vždycky platilo, že to je na rozhodnutí té organizace v tom místě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video