Stávající budovu, v níž jsou pokladny, šatny průvodců i vstup do jeskyní, totiž ohrožují kameny, které se uvolňují ze skalní stěny. Nebezpečí tak hrozí nejen návštěvníkům, ale i zaměstnancům.
Studie fakulty architektury brněnské VUT navrhuje buď zbourání uvedené stavby, nebo její přestavbu a zabezpečení proti kamenům. "Na jednání jsme se ujistili, že pro každou z variant je dostatek závažných pro i proti, takže jsme nedošli ke konkrétnímu závěru," sdělil šéf Agentury ochrany přírody a krajiny, která jeskyně provozuje, Josef Hromas.
|
DVĚ VARIANTY ŘEŠENÍ: |
|
1. Oprava stávající budovy by si vyžádala zpevnění a zesílení míst, která jsou podle pádových křivek nejnebezpečnější - jedná se například o přístaviště nebo vstupní lávku. |
|
2. Zbourání nynější provozní budovy a její přemístění do míst dnešního sociálního zařízení. Do jeskyní by návštěvníci nově přecházeli buď přes lávku nebo chodili podzemním tunelem. |
Podle Hromase bude nutné shromáždit další informace. "Nevíme, jak vypadá svah a skalní stěna nad případným novým umístěním šaten a pokladen a zda tam nehrozí stejné rizika. V návrhu je také propojení jeskyněmi podzemním tunelem, ale neznáme charakter podloží," upřesnil Hromas. "Jednáme o závažné řešení ve vztahu k rezervaci i ke státním penězům, které by mělo platit na desítky let," připomenul. Skalní stěna nad budovou je po nedávném zásahu odborníků bezpečná, takže rozhodnutí nemusí podle Hromase potřeba uspěchat.
Otázku provozní budovy Punkevních jeskyní poprvé řešili ochranáři, jimž vadí úpravy na skalním masivu nad vchodem. "Nesouhlasíme s tím, aby na skálu každé jaro lezla skupina lidí, která by kladivy vylamovala kameny a házela dolů. To je zásah do přirozeného vývoje skalní stěny, na níž rostou unikátní společenstva rostlin s výskytem kriticky ohrožených druhů jako například jelení jazyk celolistý nebo mochna jahodovitá," uvedl v minulosti vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Moravský kras Leoš Štefka.
