Jak dopadne vládní krize, můžeme jen odhadovat. Jednou z možností jsou i předčasné volby.

Jak dopadne vládní krize, můžeme jen odhadovat. Jednou z možností jsou i předčasné volby. | foto: iDNES.cz / Profimedia.cz

Nové volby, návrat Bárty, smír? Co se může dít po odvolání Peake

  • 44
Na usuzování, jak dopadne těžko spočítat kolikátá vládní krize, je zatím ještě brzy. Řečeno s klasikem, situace na bojišti se mění každým okamžikem. Přesto existují určité základní scénáře, kudy by se nyní mohlo politické dění ubírat. Portál iDNES.cz vám přináší jejich přehled.

Předně: ať se stane cokoliv, je dost možné, že vyústění celé krize přijde až po Vánocích. Premiér Petr Nečas je katolík, šéfové TOP 09 Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek rovněž. Ježíše Krista mají v hodnotovém žebříčku patrně výše než Karolínu Peake.

Přesto je možné, že už během čtvrtka ve vládě skončí její nejmenší člen, strana LIDEM. Zaznívají z ní například hlasy o faktickém konci ve vládě i o tom, že premiér Petr Nečas potřeboval vyhovět prezidentovi Václavu Klausovi, aby získal jeho podporu a aby prezident neotálel s podpisem zákonů zvyšujících DPH.

1
LIDEM dojde, že by skončili, a uklidní se

Tento scénář zatím nevypadá příliš pravděpodobně, ale strana LIDEM dobře ví, že konec vlády a případné nové volby by znamenaly konec krátkého života této politické formace. Obava z předčasných voleb je nyní zřejmě to jediné, co může ODS, TOP 09 a LIDEM udržet pohromadě; pokud bude dostatečně silná, je možné, že se všechny tři strany domluví. A nic se nejí tak horké, jak se to upeče.

Potom by patrně křeslo ministra obrany zůstalo LIDEM, ministrem by se mohl stát například Viktor Paggio, který o bezpečnostní problematiku jeví určitý zájem. Nelze také vyloučit nástup dalšího nestraníka po vzoru obsazení ministerstva školství Petrem Fialou.

2
Odchod LIDEM, pád vlády, nové volby

Pokud se však tři strany, které do čtvrtečního odpoledne tvořily vládní koalici, nedohodnou, mohou LIDEM odejít z vlády a vyhlásit jí válku. Obranu, místní rozvoj a legislativní radu vlády by si rozdělily ODS a TOP 09. Ale nejspíš jen do doby, než opozice vyvolá hlasování o pádu vlády.

Pokud by jej vyhrála (potřebuje 101 hlasů a není jisté, zda je shromáždí - Věcem veřejným se s jejich preferencemi varianta nových voleb také nemusí zamlouvat), Česká republika by směřovala k předčasným volbám. Podle průzkumů preferencí i podle poučky, že v poločase volebního období bývá podpora vlády nejslabší, by je vyhrála ČSSD, která by tak hrála klíčovou roli ve vyjednávání o nové vládě.

Pádu vlády by naopak mohla nasvědčovat i poněkud cynická optika, říkající, že vláda snažící se zejména o prosazení církevních restitucí má takříkajíc "splněno".

3
Návrat Věcí veřejných na výsluní

Jakkoliv to může znít nepravděpodobně, nelze zatím vyloučit ani návrat Věcí veřejných do vlády. Rozhodnutí odvolacího soudu totiž - byť předběžně - "očistilo" faktického lídra strany Víta Bártu z obvinění z korupce. Ten rovnou řekl, že se chce ucházet o post předsedy strany. A premiér Petr Nečas, byť na Bártovu adresu v minulosti nešetřil silnými slovy, je, když na to přijde, chladný realista a pragmatik.

Vláda by tak nebyla závislá na tom, jak se každý jednotlivý poslanec vyspí, protože poslanců VV je jedenáct, zatímco LIDEM bylo jen osm.

4
Menšinová vláda

Může se stát také to, že kabinet zůstane obsazený dvěma stranami a bude dál vládnout jako menšinový a víceméně udržovací. Vláda stejně už kroky, které považovala za reformní, z velké části provedla. Na podpoře pro další jednotlivá hlasování by patrně sháněla podporu od jiných sněmovních stran. V jistém smyslu by to bylo napodobení předchozího bodu, ovšem bez přímé účasti Věcí veřejných ve vládě. Je však pravda, že levicové strany by raději nové volby.

5
Všechno špatně

Poněkud škodolibý scénář by pak mohl předpokládat třeba toto: nejenže padne vláda a Sněmovna odhlasuje své rozpuštění, ale Ústavní soud navíc předběžným opatřením odloží volbu hlavy státu. Česko by se teoreticky mohlo dostat do ústavně bezprecedentní situace, kdy má premiéra v demisi, rozpuštěnou Sněmovnu a dosluhujícího prezidenta - mandát Václavu Klausovi končí 7. března.

Většina ústavních pravomocí by v případě, že nový prezident ještě nebude zvolen, přešla na předsedu Senátu Milana Štěcha. Podrobně na to pamatuje článek 66 Ústavy České republiky.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video