Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Budoucí vláda hledá, kde ještě ušetřit. Česko může být poprvé bez stíhaček

  3:47aktualizováno  3:47
Má mít Česko vůbec nadzvukové letectvo? Nová vláda by mohla říci, že ne. Zajištění stíhaček na další roky může být nejdražším obranným projektem v historii. Variantou je spolehnout se na spolupráci v NATO.

Česko by se podle Nečase mohlo o letadla dělit s některými dalšími zeměmi NATO. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Stíhací letectvo bylo od vzniku Československa a poté i Česka vždy důležitou součástí obrany země. Přesto může být už za několik let armáda bez stíhaček. A letci varují: rezignujeme tím na kontrolu svého vzdušného prostoru.

Armáda má sice v pronájmu 14 stíhaček JAS-39 Gripen, ale jen do roku 2015. Do té doby musí politici se stratégy zvážit, jestli má smysl držet si nadzvuková letadla. Tedy zda vyhlásit na jejich koupi veřejnou soutěž a vybrat tu nejlepší nabídku, nebo na stíhačky úplně rezignovat.

Ve vyspělých zemích NATO trvá soutěž a vyhlášení vítěze přinejmenším oněch pět let.

V NATO je "přestíhačkováno"

Zdálo by se, že politici budou mít po zkušenostech s gripeny jasno, zda armáda stíhačky potřebuje, nebo ne. Opak je pravda. Politici se zatím shodují jen v tom, že NATO čelí jiným bezpečnostním hrozbám než v roce 1999, kdy do něj Česko vstupovalo. A jiné jsou i ekonomické poměry.

Kolik stojí letectvo

Stíhačky: roční provoz 14 stíhaček Gripen jde do miliard.
Bitevníky: náklady na 24 bitevníků L–159 dosahují podle odhadů stovek milionů.
Vrtulníky: provoz 26 bitevních, 42 dopravních a víceúčelových vrtulníků pohltí podle odhadů ročně desítky milionů.
Celkem: náklady na armádní letecké základny se pohybují do
deseti miliard ročně. Tato částka zahrnuje výdaje na provoz letadel, ale i platy letců včetně pojistného. Obranný rozpočet byl přitom letos seškrtán na 48 miliard. Přesné částky odmítlo ministerstvo obrany po čtyřdenním vyjednávání sdělit.

"Recese nás nutí hledat ty nejefektivnější, ale také nejméně nákladné způsoby obrany," připomíná horký kandidát na křeslo ministra financí Miroslav Kalousek z TOP 09. Nevyzývá ke zrušení českých stíhaček, i on však říká, že je nejvyšší čas položit si otázku, "zda Česko má, či nemá mít 'nadzvuk'. A také si na ni odpovědět".

Poslanec Jan Vidím z ODS, který stál léta v čele výboru pro obranu, už teď rovnou říká, že Česko se klidně může bez stíhaček obejít.

Podobně jako pobaltské státy, které uzavřely smlouvu o ochraně vzdušného prostoru s velením NATO. Vlastní stíhačky po rozpadu Sovětského svazu nemají a jejich nákup si nemohou dovolit. Před rokem tak nad Pobaltím létaly i české gripeny. Vidímovi podle agentury ČTK vadí zejména vysoké provozní náklady na stíhačky.

Premiér Petr Nečas neříká tak natvrdo, aby se Česko gripenů po ukončení jejich pronájmu zřeklo, avšak i on hledá možnosti, jak by mohla armáda ušetřit miliardy.

A jednou z možností je právě širší mezinárodní spolupráce při budování a provozu vzdušných sil. Česko by se podle Nečase mohlo o letadla dělit s některými dalšími zeměmi NATO. Premiéra inspiruje Nizozemsko s Belgií, které budují společné námořnictvo. I ono totiž – stejně jako letectvo – patří k nejnákladnějším složkám obrany státu.

Miroslav Kalousek navíc připomíná, že NATO jako celek rozhodně nemá stíhaček málo. "Uvědomme si, že v NATO je 'přestíhačkováno'. Pokud se rozhodneme nemít nadzvukové letectvo, může jeho roli zaujmout některý ze spojenců," říká.

Nebylo by to sice zadarmo a Česko by muselo jako protislužbu nabídnout třeba speciální síly nebo své chemiky, oba státy by však mohly ušetřit miliardy.

Také odborníci na letecký průmysl, kteří nechtěli zveřejnit jméno pro svůj vztah k armádě, potvrzují, že Česko stíhačky nepotřebuje. Neobstojí podle nich ani argument, že jsou nutné třeba v případě, kdy by teroristé unesli letadlo a to by bylo nutné sestřelit. Takové rozhodnutí by bylo otázkou minut a v Česku by se zřejmě nenašel nikdo, kdo by nařídil sestřelit dopravní letadlo plné lidí.

Jednou z variant, které experti navrhují, je gripeny po ukončení pronájmu vrátit Švédům a základ letectva vytvořit z bitevníků L-159. Jejich elektronika i vysoce přesná výzbroj v ničem nezaostává za nejmodernějšími stíhačkami F-16. A ve srovnání s gripeny mají bitevníky jen třetinové provozní náklady.

Nejcennější jsou piloti

Pro českou armádu jsou podle expertů tím nejcennějším – z hlediska výcviku i nákladů – piloti. Ti z L-159 zvládnou bez potíží rychlé přeškolení na jakoukoliv pokročilou stíhačku.

A aby si udrželi návyky nadzvukových pilotů, mohli by – tak jako ti němečtí – pravidelně létat v USA. I tato varianta by armádě ušetřila miliardy. A pokud by Česko bylo někdy nuceno stíhačky mít, jeho piloti budou připraveni.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ministerstvo změnilo podmínky pro mladé lékaře, mohou se hlásit do programu

Ministerstvo zdravotnictví v úterý změnilo podmínky pro letošní absolventy lékařských fakult, kteří nemohli pokračovat v dalším specializačním vzdělávání. Nově...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

(ilustrační snímek)
Povinná výbava je přežitek, míní poslanci. Ministerstvo však změny nechce

Hever, pojistky, rezervní žárovky či kolo. Na silnici jsou často k ničemu, ale když je v autě nemáte, dostanete pokutu. Česko je jednou z posledních zemí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.