Stíhací letectvo bylo od vzniku Československa a poté i Česka vždy důležitou součástí obrany země. Přesto může být už za několik let armáda bez stíhaček. A letci varují: rezignujeme tím na kontrolu svého vzdušného prostoru.
Armáda má sice v pronájmu 14 stíhaček JAS-39 Gripen, ale jen do roku 2015. Do té doby musí politici se stratégy zvážit, jestli má smysl držet si nadzvuková letadla. Tedy zda vyhlásit na jejich koupi veřejnou soutěž a vybrat tu nejlepší nabídku, nebo na stíhačky úplně rezignovat.
Ve vyspělých zemích NATO trvá soutěž a vyhlášení vítěze přinejmenším oněch pět let.
V NATO je "přestíhačkováno"
Zdálo by se, že politici budou mít po zkušenostech s gripeny jasno, zda armáda stíhačky potřebuje, nebo ne. Opak je pravda. Politici se zatím shodují jen v tom, že NATO čelí jiným bezpečnostním hrozbám než v roce 1999, kdy do něj Česko vstupovalo. A jiné jsou i ekonomické poměry.
Kolik stojí letectvoStíhačky: roční provoz 14 stíhaček Gripen jde do miliard. |
Poslanec Jan Vidím z ODS, který stál léta v čele výboru pro obranu, už teď rovnou říká, že Česko se klidně může bez stíhaček obejít.
Podobně jako pobaltské státy, které uzavřely smlouvu o ochraně vzdušného prostoru s velením NATO. Vlastní stíhačky po rozpadu Sovětského svazu nemají a jejich nákup si nemohou dovolit. Před rokem tak nad Pobaltím létaly i české gripeny. Vidímovi podle agentury ČTK vadí zejména vysoké provozní náklady na stíhačky.
Premiér Petr Nečas neříká tak natvrdo, aby se Česko gripenů po ukončení jejich pronájmu zřeklo, avšak i on hledá možnosti, jak by mohla armáda ušetřit miliardy.
A jednou z možností je právě širší mezinárodní spolupráce při budování a provozu vzdušných sil. Česko by se podle Nečase mohlo o letadla dělit s některými dalšími zeměmi NATO. Premiéra inspiruje Nizozemsko s Belgií, které budují společné námořnictvo. I ono totiž – stejně jako letectvo – patří k nejnákladnějším složkám obrany státu.
Miroslav Kalousek navíc připomíná, že NATO jako celek rozhodně nemá stíhaček málo. "Uvědomme si, že v NATO je 'přestíhačkováno'. Pokud se rozhodneme nemít nadzvukové letectvo, může jeho roli zaujmout některý ze spojenců," říká.
Nebylo by to sice zadarmo a Česko by muselo jako protislužbu nabídnout třeba speciální síly nebo své chemiky, oba státy by však mohly ušetřit miliardy.
Také odborníci na letecký průmysl, kteří nechtěli zveřejnit jméno pro svůj vztah k armádě, potvrzují, že Česko stíhačky nepotřebuje. Neobstojí podle nich ani argument, že jsou nutné třeba v případě, kdy by teroristé unesli letadlo a to by bylo nutné sestřelit. Takové rozhodnutí by bylo otázkou minut a v Česku by se zřejmě nenašel nikdo, kdo by nařídil sestřelit dopravní letadlo plné lidí.
Jednou z variant, které experti navrhují, je gripeny po ukončení pronájmu vrátit Švédům a základ letectva vytvořit z bitevníků L-159. Jejich elektronika i vysoce přesná výzbroj v ničem nezaostává za nejmodernějšími stíhačkami F-16. A ve srovnání s gripeny mají bitevníky jen třetinové provozní náklady.
Nejcennější jsou piloti
Pro českou armádu jsou podle expertů tím nejcennějším – z hlediska výcviku i nákladů – piloti. Ti z L-159 zvládnou bez potíží rychlé přeškolení na jakoukoliv pokročilou stíhačku.
A aby si udrželi návyky nadzvukových pilotů, mohli by – tak jako ti němečtí – pravidelně létat v USA. I tato varianta by armádě ušetřila miliardy. A pokud by Česko bylo někdy nuceno stíhačky mít, jeho piloti budou připraveni.
