SERIÁL
DESET MÝTŮ O EU
Tento mýtus vychází z toho, že právě v těch státech Evropské unie, které sousedí s Českem, platí omezení prodeje večer, v noci a ve dnech pracovního klidu. Na omezení prodejní doby tlačí v Rakousku a v Německu zejména odbory a čas od času se to téma stává předmětem bouřlivých politických diskusí.
Ve prospěch omezení se například užívá argumentu, že věřící obchodník, který světí neděli, by byl znevýhodněn proti nevěřícímu. Obhájci menšinových práv však namítají, že naopak zákaz prodeje v neděli diskriminuje vyznavače jiných náboženství – když například muslimové světí pátek a židé sobotu, odcházejí jim zákazníci ke konkurenci a oni se mohou cítit omezováni kvůli své víře. V neděli přitom otevřeno mít nesmějí.
Žádné evropské předpisy pro prodejní dobu však neexistují a záleží na každém státě, jak tuto věc upraví. V některých státech umožňuje zákon, aby prodejní dobu regulovaly regionální nebo dokonce místní samosprávy – v jednom městě tedy může být v neděli otevřeno, v sousedním je to zakázáno. Tak je tomu například ve Velké Británii.
Z evropského pohledu souvisí otvírací doby obchodů jen s místním trhem, nikoliv se společným trhem unie. Mají-li tedy všichni obchodníci v místě rovné podmínky, pak je vše v pořádku. V Česku se žádné omezení otvírací doby nepřipravuje.
