Budou mít krávy rodné listy?

Ostrava - Chovatelé ekologicky krmeného skotu se obávají, že strach z BSE dopadne tvrdě také na ně. Vytýkají zpracovatelům masa, že nejsou schopni označovat hovězí na pultech "rodnými listy" zvířat a dát tak zákazníkům jistotu, zda kupují maso z velkochovu nebo z ekologické farmy. "V Evropě je běžné, že na pultech prodejen jsou u hovězího označení, kde se kráva narodila, jak dlouho se kde pásla a kdo ji krmil. Na to zdejší zpracovatelé masa neslyší," říká chovatel Jan Hořák.

Ten spolupracuje s Výzkumným veterinárním ústavem v Rapotíně a má stádo sedmi set kusů ekologicky chovaného skotu v Janovicích na Bruntálsku. Zpracovatelé masa v zahraničí používají podle něho například čipy zavedené pod kůži zvířete.

"Taková kráva před porážkou projde snímačem a počítač ji zapíše do centrální evidence. Na pultech pak maso doprovázejí přesné údaje o jeho původu," říká Hořák. "Té anonymity výrobce se právě lidé bojí. Maso nekupují a nám, kteří skot živíme bez chemie a jen z vlastního, hrozí stejný zánik chovu jako tomu, kdo dobytek krmí bůh ví čím."

Označování masa by podle Hořáka také zpracovatele a prodejce přinutilo stáhnout z pultů veškeré maso, které není pro zákazníka důvěryhodné. "V Evropě neexistuje, aby šlo na pulty maso z dojné krávy nebo ze starého býka. To u nás zatím nikdo zákazníkovi nezaručí," tvrdí chovatel.

Mnozí prodejci na obavy z BSE už zareagovali. V některých prodejnách na Ostravsku se objevily u masa cedulky, že pochází například z býka mladšího tří let. Mluvčí ostravského Masokombinátu Martinov Eva Kijonková řekla, že například maso z jejich firmy jde na pulty označené mezinárodním certifikátem CZ 95, který zaručuje zákazníkům, že maso není starší třiceti měsíců a že je testováno na nemoc šílených krav.

"Pokud chovatelé chtějí maso označovat důkladněji, měli by si to sami dohodnout s prodejci, kterým dodávají," řekla. Chovatel Hořák však namítá, že takové značení je při hromadném způsobu zpracování hovězího spíš věcí masokombinátu. "On si to má hlídat," řekl chovatel.