Afghánský prezident Hamíd Karzáí (19. listopadu 2009)

Afghánský prezident Hamíd Karzáí (19. listopadu 2009) | foto: AP

Budeme bojovat proti korupci, dušuje se znovuzvolený afghánský prezident

  • 0
Afghánský prezident Hamíd Karzáí byl slavnostně uveden do prezidentského úřadu na dalších pět let. Ceremonie pro osm set hostů se zúčastnila i americká ministryně zahraničí Hillary Clinotonová. Znovuzvolení Karzáího ale provází pachuť volebních podvodů s hlasovacími lístky.

"Přísahám, že budu chránit ustanovení, která nám nařizuje islám, že se budu držet afghánské ústavy a jejích zákonů a dohlížet na jejich řádné naplňování," obnovila dosavadní hlava státu před zraky diplomatických delegací prezidentský slib v Kábulu.

Ve svém inauguračním projevu dvaapadesátiletý prezident prohlásil, že jedním z jeho hlavních cílů ve staronové funkci bude boj proti korupci. "Měli bychom se poučit z chyb a neúspěchů posledních osmi let," konstatoval prezident, kterého Západ dlouhodobě kritizuje kvůli zkorumpovanosti úředníků a spolupráci s militantními kmenovými vůdci.

PREZIDENTEM SE STAL HAMÍD KARZÁÍ

Komise zrušila druhé kolo afghánských voleb

"Ministři musí být kompetentní, profesionální a musí sloužit národu," pokračoval před zraky stovek hostů a novinářů a hned jmenoval své dva viceprezidenty, kteří ale mají značně kontroverzní pověst. Jsou jimi dosavadní viceprezident a hazárský vůdce Karím Chalílí a Tádžik Muhammad Fahím. Oba dva údajně v minulosti porušovali lidská práva.

Do vlády národní jednoty, jejíž složení Západ sleduje s napětím, přizval Karzáí všechny strany, i svého největšího soka z prezidentských voleb, exministra zahraničí Abdulláha Abdulláha.

Karzáí chce svolávat Velkou radu (Lója džirga)

Karzáí také vyzval ke svolání Velké rady (Lója džirga), která má pomoci k národnímu usmíření. V současnosti tento tradiční orgán tvoří respektované osobnosti afghánského politického, hospodářského a společenského života, kmenoví vůdci, vysocí islámští duchovní a intelektuálové.

Lója džirga, která má vyšší pravomoc než parlament a její rozhodnutí mají účinnost zákona, zasedá jen příležitostně.

Ceremonie se zúčastnilo na 800 pozvaných osob, včetně tří stovek zahraničních činitelů. Slavnosti přihlížela kupříkladu i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, její britský a francouzský kolega David Miliband a Bernard Kouchner, pákistánský prezident Ásif Alí Zardárí a řada dalších ministrů, diplomatů a čestných hostů.

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová se staronovým afghánským prezidentem HAmídem KArzáím (19. 11. 2009)

Americká šéfka diplomacie při své první návštěvě v Afghánistánu potvrdila, že Washington bude novou vládu podporovat. Zdůraznila ale také, že Spojené státy očekávají vytvoření "zodpovědné a transparentní vlády" a že Kábul musí vykázat viditelné výsledky v boji proti korupci.

"Jistou práci již (Karzáího vláda) udělala, ale podle našeho názoru to není dost, aby ukázala, že svůj slib vymýtit korupci myslí vážně," řekla Clintonová.

Znovuzvolení Hamída Karzáího s sebou ale nese i určitou pachuť, protože srpnové prezidentské volby se odehrály ve znamení masivních podvodů s hlasovacími lístky.

Původně se v listopadu mělo konat ještě druhé kolo, Karzáího rival někdejší ministr zahraničí Abdulláh Abdulláh z něj ale odstoupil. Podle něj by totiž bylo stejně nespravedlivé jako to první.

NEJMÉNĚ 10 CIVILISTŮ ZEMŘELO PŘI ÚTOKU

Na jihu Afghánistánu se odehrál sebevražedný atentát, při kterém zemřelo nejméně 10 civilistů, včetně tří chlapců ve věku od dvanácti do čtrnácti let. Dalších třináct lidí utrpělo zranění.

Terčem útoku byl konvoj bezpečnostních sil, který projížděl rušným tržištěm v provincii Uruzgán. Podle náměstka provinčního policejního šéfa Gulada Chána přišel útočník na tržiště pěšky a nálož odpálil, ještě než k němu konvoj dojel.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video