"Ve středu odvážíme odebranou krev do berlínského institutu na hormonální vyšetření. Pokud bude výsledek pozitivní, do dvou týdnů bychom chtěli provést ultrazvukové vyšetření Delhi," přiblížil nadcházející kroky ředitel ústecké zoo Václav Poživil.
Od loňského umělého oplodnění, které proběhlo v noci z 1. na 2. listopadu, má Delhi za sebou už řadu odběrů krve. Ze žíly na noze se vzorky braly pravidelně každý týden. Ovšem až nynější výsledek vyšetření krve může těhotenství prozradit.
"Dříve to nejde určit stoprocentně. Březost trvá 22 měsíců, výsledky krevního rozboru těhotenství jsou jisté až kolem třetího měsíce," upřesnil Poživil. Definitivně jasno ale bude až po ultrazvuku.
Delhi se stala vůbec první slonicí indickou v Evropě, která byla v roce 2002 úspěšně uměle oplodněna. Slůně se však narodilo mrtvé.
Náznaky, že se oplodnění i tentokrát zdařilo, tu ale zřejmě už jsou. "Hlavně nehty jsou nyní hodně náchylné k praskání. Nehty jí musíme častěji zabrušovat a dezinfikovat a péče je o ně nyní mnohem náročnější," upřesnil její ošetřovatel.
Z hlediska těhotenství je to tedy pozitivní jev. "Když byla Delhi naposledy březí, tak se jí také zhoršila kvalita klů a nehtů. Nicméně vyvozovat jen z toho něco konkrétního zatím nelze. Může to být i náhoda nebo to může být způsobeno tuhou zimou," mírnil nadšení Kiebel s tím, že žádné "těhotenské nálady a chutě" slonice nemá.
"I naposledy to zvládala dobře a bez výkyvů. A Delhi je normálně hodně žravá. A to je výhoda, protože když má bednu jídla, je jí jedno, co se s ní při vyšetřeních provádí," dodal ošetřovatel.
Ačkoli od prvního umělého oplodnění Delhi v roce 2002 se to podařilo asi u 30 slonic, ústecká zoo má "zaděláno" na další unikát.
K oplodnění totiž bylo tentokrát použito mražené sperma. To jako první použili o měsíc dříve v anglické zoo v Twycross a na výsledek také ještě čekají.
