Bude to o prsa, platí pro druhé kolo

  • 2
Zlín - Z výsledků prvního kola senátních voleb je na první pohled patrné, že ve zlínském obvodu 78 zvítězila současná senátorka z ODS Irena Ondrová, pro kterou hlasovalo 30,36 procenta voličů. Ve druhém kole se s ní utká kandidátka ČSSD Alena Gajdůšková, která nyní získala 27,12 procenta hlasů. "Irenka a ODS byly nejlepší," radují se jejich příznivci. Ti poučenější z nich však tuší, že ještě nemají vyhráno a že ve druhém kole voleb nebudou šance Aleny Gajdůškové o nic menší. "Bude to o prsa," přiznávají dnes i někteří z krajských špiček ODS.

Podrobnější analýza výsledků těchto a minulých senátních voleb v obvodu Zlín ukazuje, že i když je vítězem prvního kola Ondrová z ODS, sociální demokraté udělali za šest let mezi voliči mnohem více práce. Přestože nyní Ondrová vyhrála, volilo ji nyní v absolutním vyjádření o pět tisíc lidí méně než v prvním kole senátních voleb před šesti lety. Pohoršila si i v relativním výsledku - klesla z 35,87 na 30,36 procenta odevzdaných hlasů.

Promítá se do toho pochopitelně celkově nižší účast v letošních senátních volbách. Před šesti lety mělo o první kolo voleb do horní komory zájem téměř 35 procent voličů, nyní jich do volebních místností přišlo ani ne 24 procent. Lze tomu rozumět jinak, než že Senát nepřesvědčil veřejnost o svém významu? A tak i těch pět tisíc lidí, kteří volili Ondrovou v roce 1996 a letos nepřišli, patrně zastává názor, že na jejich reálný život přítomnost Ireny Ondrové nebo kohokoliv jiného v Senátu nemá žádný vliv. Když už tu Senát je a volič to nemá šanci změnit, tak proč si tím ještě krátit volný čas o prodlouženém víkendu?

Úplně opačně než ODS jsou na tom sociální demokraté. Gajdůšková získala zhruba o devět procent hlasů víc než před šesti lety sociálnědemokratická kandidátka Věra Chytilová. I při podstatně nižší volební účasti hlasovalo nyní pro kandidátku ČSSD Gajdůškovou ještě o téměř 400 voličů víc než v roce 1996 pro Chytilovou. Může to být jistě ovlivněno i nešťastným výběrem kandidatury režisérky Věry Chytilové před šesti lety. Stoupající hvězdu sociálních demokratů lze však doložit i řadou dalších příkladů. Právě tento trend posledních let dává Aleně Gajdůškové i vysoké šance pro druhé kolo senátních voleb.

Nízká volební účast poškozuje obecně spíše sociální demokracii. Věrní, vzdělaní, výše postavení a lépe situovaní pravicoví voliči s největší pravděpodobností už volit přišli. Přijdou zase, ale už jich moc nepřibude. Jestliže přijde část mlčící většiny, která v prvním kole voleb zůstala doma, je pravděpodobnější, že stranicky bližší jim bude sociální demokracie, což by mohlo Gajdůškovou rovněž posílit.

Hodně záleží na tom, pro kterého ze dvou postupujících kandidátů se rozhodne téměř jedenáct tisíc voličů, kteří hlasovali ve zlínském volebním obvodu v prvním kole voleb pro některého z šesti ostatních kandidátů. Většina z nich se bude ve druhém kole rozhodovat podle kritéria, kdo je pro ně menší zlo. Alena Gajdůšková může poměrně s jistotou očekávat hlasy komunistů. To je významná posila. Irena Ondrová naproti tomu asi získá pravicové voliče ODA. A snad i kmenové voliče US-DEU. Ale těch podle celostátních průzkumů nemusí být mnoho.

Hodně bude záležet na tradičních lidoveckých voličích. Mohli by se stát rozhodujícím jazýčkem na váze. Jestliže v prvním kole volili disciplinovaně podle doporučení svého krajského předsedy a celostátního vedení strany kandidáta US-DEU Jana Slezáka, dokonce i když je bez náboženského vyznání (v tradičních lidoveckých baštách Slezák vítězil - Nedašov 58,2 %, Poteč 45,79 %), také ve druhém kole udělají přesně to, co jim jejich strana doporučí.

Krajský předseda KDU-ČSL a hejtman kraje František Slavík bezprostředně po skončení prvního kola voleb ještě o případné podpoře pro druhé kolo nevěděl a odkazoval na pozdější jednání krajských stranických orgánů. Lidovcům se nebude rozhodovat snadno. Svá pro i proti pro ně mají obě postupující kandidátky. S ohledem na současné složení vládní koalice by však přece jen bylo logičtější, kdyby se přiklonili k Aleně Gajdůškové z ČSSD.

Možná také, že oficiální podporu nedostane od lidovců nikdo. Ale i když se KDU-ČSL v minulosti deklarovala jako strana "napravo od středu", cítění většiny jejích voličů je spíše levicové, sociální spravedlnost a sociální otázky mají v jejich přesvědčení přední místo. Někdo zjednodušeně, ale ne zcela mimo realitu, říká, že lidovci jsou vlastně sociální demokraté, kteří chodí do kostela...

Ve zbývajících dnech před druhým kolem voleb se můžeme těšit na masivní kampaň obou stran, na guláše, klobásky, plynové balonky, rozdávání upomínkových předmětů a jiné kratochvíle, které lidem odpoledne zpestří cestu ze zaměstnání. Obě ženy budou nepochybně bojovat do posledního dechu. Svůj bohužel značně skeptický názor na to však už tři čtvrtiny voličů daly: ať už v Senátu zasedne znovu Irena, nebo nově Alena, na praktickém životě běžných lidí to vůbec nic nezmění.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video