Bude se v centru Prahy platit mýtné?

Praha - Úvaha primátora Jana Kasla, podle kterého by stálo za zvážení zavedení mýtného pro řidiče při cestách do centra Prahy, zřejmě zůstane ještě na dlouho pouho pouhou teorií. Není však vyloučeno, že v pozdějších letech bude muset vedení města k takovému radikálnímu opatření přistoupit. Situace v centru s auty je totiž rok od roku kritičtější.

"Mohlo by jít o oblast vymezenou hranicemi městské památkové rezervace, tedy Hradčany, Vyšehradem, Malou Stranou, Starým a Novým Městem," vyjmenovává Kasl místa, kde se dalo vybírat mýtné. "Je také možno do tohoto prostoru zahrnout širší oblast ohraničenou městským okruhem a pak by se to týkalo i Vinohrad, Nuslí, Žižkova a Pankráce," podotýká.

Primátor Jan Kasl je přesvědčen, že mýtné přispějeke snížení počtu aut v centru  a získání peněz na opravu komunikací. V metropoli je  registrováno 630 tisíc osobních automobilů, a jeden vůz tak připadá na téměř dva obyvatele, včetně kojenců. To je více než v ostatních západoevropských metropolích.

Možným zavedením mýtného se Kasl nechal inspirovat svým londýnským kolegou Kem Livingstonem. Podle něj by v britské metropoli při vjezdu do centra měli řidiči zaplatit pět liber, v přepočtu asi 275 Kč. Poplatky by se platily od sedmi dodevatenácti hodin a nevztahovaly by se na taxikáře, veřejnou dopravu a motocyklisty.

Už první reakce ovšem ukazují, že Kasl si tímto návrhem rozhodně oblibu nezíská. Svědčí o tom reakce veřejnosti stejně jako jeho politickýchoponentů v mateřské Občanské demokratické straně.

Mýtné zásadně odmítá  například  starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. "Pan primátor vystřelil do vzduchu odvážnou myšlenku, ale ta je v současné době bez dokončení alespoň části vnitřního okruhu utopií," konstatoval starosta.

Naopak podporu má Kasl u některých členů opozice, například lidoveckého zastupitele a ekologického aktivisty Martina Bursíka. "Peníze z poplatků by se však neměly utrácet za tunely pod Stromovkou a podobné stavby. Měly by být použity na městskou hromadnou dopravu, výstavbu cyklostezek včetně stojanů a půjčovny kol," sdělil.

V Evropě se platí za jízdu do centra v norských městech Oslu a Bergenu, ale podmínky jsou zde jiné. Například vjezdů do středu města je v Oslu daleko méně než v Praze. V hlavním norském městě mají při vjezdu do placeného území zaveden dvojí systém placení. Jsou zde klasičtí výběrčí, kteří poplatky vybírají na místě. Ale některá auta mají identifikační karty za předním sklem. Čtecí zařízení umístěné u vjezdu si zkontroluje podle identifikace i číslo poznávací značky a odečte vozidlu poplatek za průjezd. Mýtné v Oslu není příliš vysoké. Jedná se o částku v rozmezí pěti až deseti norských korun, to jest asi pětadvacet až padesát korun českých.
Pro Prahu by však mohla být schůdnější regulace, kterou uplatňuje většina velkých evropských měst. Ve směru do centra svítí na semaforech červená delší dobu, a tak tam vjíždí méně aut.

Z technického hlediska si zavedení mýtného nedokáže nyní  představit Jan Adámek z Ústavu technického inženýrství. "Nevím, kam umístit mýtnice v ulicích typu Argentinské, Milady Horákové atd. "Jistě by se daly některé ulice zaslepit, ale i tak by počet vjezdů zůstal neúměrně vysoký," upozorňuje.

Mýtné nedovoluje také současná legislativa. Zákon o pozemních komunikacích totiž vybírání poplatků za jízdu po městských komunikacích nepřipouští. "Dopadli bychom stejně jako Dobřichovice, kde Ústavní soud zakázal vybírat obci mýtné za jízdu po zdejším mostě," tvrdí ředitel odboru dopravy pražského magistrátu Kamil Kotek.
Metropole naposled vybírala  mýto za cestu přes pražské mosty, ale s tím se v lednu 1925 skončilo. Pražané totiž v zimě raději využívali zamrzlou Vltavu a mnozí se dokázali výběrčímu vyhnout.