Konkurs v souladu s platnými předpisy vyhlásila sama ministryně. Nebylo by na tom nic divného, kdyby se mezi dobře informovanými zdroji, pocházejícími z okruhu právě VFN neproslýchalo, že neoficiálně se o tomto konkursu vědělo už týden před jeho vyhlášením a že první přihlášenou osobou na tento post je sama paní ministryně.
Z příslušných předpisů vyplývá, že posouzení uchazečů o místo, na které byl vyhlášen konkurs, provádí výběrová komise. Tu zřizuje vyhlašovatel – tedy v tomto případě ministryně zdravotnictví. Členy komise nemohou být osoby blízké.
Okruh těchto osob určuje občanský zákoník. Do tohoto okruhu ovšem nepatří například podřízení. Kritéria konkursu, podle kterých má komise vybírat vítězného uchazeče, stanoví vyhlašovatel výběrového řízení, jímž je opět ministryně.
V pravomoci ministryně zdravotnictví je také jmenování a odvolávání přednostů klinik, spadajících pod fakultní nemocnice. Znamená to, že současný systém umožňuje, aby zákonnou cestou proběhlo výběrové řízení podle následujícího scénáře: ministryně zdravotnictví vyhlásí konkurs na ředitele VFN.
Ministryně zdravotnictví jmenuje členy výběrové komise. Ministryně se přihlásí do konkursu a vyhraje ho. Protože nejlépe splňovala kritéria, které sama stanovila. Ministryně, pokud tak dosud neučinila, odvolá některé stávající přednosty klinik, spadajících pod VFN, a jmenuje takové, které bude považovat za vhodné podřízené v budoucí funkci ředitelky VFN.
Poté přestane být ministryní zdravotnictví, protože v této funkci se neosvědčila, a stane se ředitelkou VFN. Má neúspěšná ministryně ty nejlepší předpoklady stát se úspěšnou ředitelkou VFN?
To ale ještě není vše. Mezi odbornou lékařskou veřejností existuje názor, že současná ministryně má ve funkci ředitelky vykonat to, co se jí jako ministryni zdravotnictví nepodařilo. Soudí se, že dojde ke zrušení a následné privatizaci některých pracovišť. VFN má totiž „smůlu“, že leží v lukrativním centru Prahy.
Naše zdravotnictví má smůlu, že mu chybějí peníze a koncepce. Na prodloužení agonie našeho zdravotnictví se použijí peníze získané privatizací. Proběhne-li ovšem privatizace způsobem, jak bývá v této zemi v posledních letech zvykem, nebude takto získaných peněz pro zdravotnictví právě mnoho.
O to více se možná naplní něčí konto či jistá stranická pokladna. Důležité volby se blíží a peněz bude potřeba. Největší smůlu ale budou mít pacienti, prodlouží-li se v důsledku těchto opatření doba jejich cestování za odborným vyšetřením, včetně již tak dost dlouhých čekacích dob v samotných čekárnách.
Namísto nemocničních prostor mohou vzniknout kosmetické salony nebo kanceláře. Co z toho ale bude mít řadový pacient – daňový poplatník? Ostatně v nejbližší době uvidíme, jaký scénář se v souvislosti s VFN naplní.
