Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bude Česko poprvé od roku 1919 bez stíhaček? Šance gripenů klesají

  1:22aktualizováno  1:22
Česko se může poprvé v historii, mimo válečných let, ocitnout bez stíhacích letounů. Ty dnes nemá sedm většinou chudých či malých členů NATO. Premiér Petr Nečas říká, že pokud se vypíše nové výběrové řízení, musí skončit do roku 2015. Za pět let totiž vyprší i pronájem švédských gripenů.

Čeští letci na gripenech zazářili v nedávné soutěži tygřích letek NATO. V simulovaném boji smetli ostatní piloty Aliance z oblohy. | foto: Lubomír Světničkanatoaktual.cz

Než se potkat s Čechy, raději se katapultovat. Byť v nadsázce, možná právě to napadlo některé piloty zemí NATO na říjnovém cvičení v NIzozemsku. Češi tu získali prestižní trofej pro nejlepší elitní letku Aliance, v jednom střetu bez ztráty vlastního stroje smetli z oblohy devět "nepřátel". (více o cvičení čtěte zde)

Samozřejmě to bylo jen cvičení. Ve skutečnosti jsou české gripeny v polovině desetiletého pronájmu a je třeba rozhodnout, co dál. Jejich odkoupení, i když už tu mají potřebnou infrastrukturu, vycvičený personál i piloty, je čím dál méně pravděpodobné. Byť zdaleka ne vyloučené.

Možnosti budoucího rozvoje nadzvukového letectva na jaře předestře Bílá kniha obrany. "V návaznosti na ni musí být nejprve zpracována analýza potřebnosti nadzvukového letectva. Výběrové řízení v případě pokračování nadzvukového programu by muselo proběhnout a být ukončeno do roku 2015," řekl iDNES.cz premiér Petr Nečas.

POTŘEBUJE ČESKO STÍHAČKY?

Argumenty pro:

- jsou znakem prestiže země, schopnosti a ochoty starat se o svůj vzdušný prostor (v NATO nemají stíhačky jen pobaltské státy, chudá Albánie, malé Lucembursko, neozbrojený Island a Slovinsko, jehož vzdušný prostor střeží Itálie)

- po zrušení stíhacího letectva by bylo velmi drahé je případně obnovit

- k nekomunikujícímu dopravnímu letounu je třeba vyslat stíhačku, protivzdušná obrana ho umí jen sestřelit a L-159 ho nedožene


Argumenty proti:

- pořízení a provoz stíhaček je drahá záležitost, stojí desítky miliard, přičemž válka Česku, obklopenému spojenci a Rakouskem, nehrozí

- o hlídkování a doprovod nekomunikujících letadel lze požádat Alianci (NATO takto střeží Pobaltí; mise se účastnili i Češi, byť pro letectvo o 14 strojích nebylo snadné střežit Pobaltí i ČR), vyjde to levněji

Jiří Šedivý, šéf tvůrců Bílé knihy obrany"Buď budeme pokračovat v kombinaci leteckého zajištění a pozemních prostředků protivzdušné obrany, nebo pouze v jedné části. Kdybychom nadzvukové stroje neměli, museli bychom požádat spojence o střežení i našeho vzdušného prostoru," nastínil varianty šéf tvůrců Bílé knihy Jiří Šedivý.

Gripeny versus vláda

Podle premiéra Petra Nečase dostanou gripeny v případném výběrovém řízení šanci jen tehdy, pokud se podaří jasně vyvrátit podezření z korupce, které jejich pořízení už léta doprovází. "Nedovedu si představit, že bychom se ve chvíli, kdy britský protikorupční úřad konstatoval, že došlo ke korupci v České republice, zatvářili jako nic a firma British Aerospace zaplatila nějakou pokutu," řekl v ČT Nečas.

Ministerstvo obrany (tedy úřad, který bude případné výběrové řízení vypisovat a stanovovat jeho podmínky) vede Nečasovi blízký Alexandr Vondra z ODS. Ta je vůbec k nadzvukovému letectvu poměrně skeptická, například její expert na obranu Jan Vidím by stíhačky z peněžních důvodů nejraději zrušil.

Odborník sociální demokracie Antonín Seďa ale varuje: "Pokud úplně zrušíme nadzvukové letectvo, což bych považoval z pohledu současných bezpečnostních hrozeb za jedno z nejhorších rozhodnutí po listopadu 1989, už ho nikdy nevybudujeme. Prostě na to už nebudou peníze."

Jak jsou na tom jinde

Při pohledu na ostatní země NATO je zřejmé, že se stíhacího letectva nevzdávají. Maďarsko chce odkoupit pronajaté gripeny. Řada zemí včetně např. Dánska, Norska či Nizozemska plánuje přezbrojení na nové americké stíhačky F-35 Lightning II. Ani ty ale nejsou levné (a kvůli poloze a rozloze různých zemí a hustotě leteckého provozu nad nimi nelze státy prostě porovnávat podle počtu a typu letadel).

F-35 Lightning II - Joint Strike Fighter

Stíhací letoun F-35 Lightning II

Variantou, která by zřejmě našla pochopení u premiéra Nečase, by bylo vybudování společných leteckých sil se Slovenskem. S tím totiž Česko dosud sdílí část technologické základny. Slovenská delegace v Praze se nedávno o možnosti spolupráce zajímala. Podobně, i když na moři, spojují například síly Nizozemci a Belgičané.

Naopak těžko představitelný je scénář, v němž si Česko ponechá vlastní stíhačky, jen v menším počtu než 14 kusů. Po odečtení dvoumístných výcvikových strojů a letounů v záloze, na údržbě, opravách či modernizacích by už Česko nemělo prakticky nic, co by mohlo poslat do vzduchu.

STÍHAČKY V HISTORII ČS. LETECTVA

Kromě let druhé světové války mělo Československo stíhací letectvo bez přerušení prakticky od svého vzniku.

Prvním stíhacím letounem československé armády byl jednomístný jednomotorový celodřevěný dvouplošník s plátěným potahem SPAD.VII, který nové republice z části darovala, z části prodala Francie. U útvarů sloužilo v různé době zhruba 40-60 strojů.

V polovině 20. let začala armáda dostávat stroje Avia BH-21 československé výroby. Ve čtyřech sériích jich odebrala 131. Krom jiného to byl výborný letoun pro nácvik akrobacie.

Nejslavnější předválečnou stíhačkou tvořící páteř stíhacího letectva, byla Avia B-534. Stroj vynikal např. stoupavostí a snadností oprav. Němci na československých letištích zabavili 443 těchto letadel, další desítky převzali z výrobních hal.

Avia B-534 - prototyp

Avia B-534 československé výroby

Avia S-199 v izraelském leteckém muzeu Hatzerim

Avia S-199 (Messerschmitt Bf 109)

Po válce českoslovenští piloti létali zejména na Avii S-199, což byl modifikovaný Messerschmitt Bf-109. Stroj zvaný "Mezek" měl motor z bombardéru, sloužil do roku 1957. Kromě Avií přechodnou dobu sloužily britské spitfiry (u nás označené S-89).

Pak už nastoupily stíhačky sovětské provenience. V letech 1951-1983 u nás létaly (a byly licenčně vyráběny) stroje MiG 15, v letech 1955-1968 též MiG 17 a v letech 1958-1972 MiG 19. Dlouhých 41 let u nás létal MiG 21 (1964-2005). Necelé dvě desítky let mělo letectvo ve výzbroji MiG 23 (1981-1998). Moderní stíhačky MiG 29 v československém letectvu sloužily v letech 1989-1995.

Roku 2005 získali Češi pronajaté švédské stroje JAS 39 Gripen.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

David Rath při vynesení rozsudku Nejvyššího soudu v Brně v kauze nezákonných...
K Čapímu hnízdu vypovídali na policii i bývalí hejtmani Rath a Bendl

O dotaci pro farmu Čapí hnízdo, kvůli níž chce policie stíhat šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, vypovídali na policii bývalí středočeští hejtmani Petr Bendl a...  celý článek

Opalující se mladá žena.
Začátek týdne bude chladnější. Od čtvrtka čekejme třicítky, ale i bouřky

Česko tento týden budou provázet výkyvy teplot. V jeho první polovině nás čekají chladné noci, kdy teploty klesnou pod 10 °C, ve dne naměříme jen okolo...  celý článek

Jiří Hynek, šéf Asociace obranného průmyslu, který má být podle Realistů...
Zastupuje zbrojaře, teď chce Hynek kandidovat na prezidenta

Jiří Hynek, šéf Asociace zbrojního průmyslu, která sdružuje zbrojařské firmy, by měl podle nové politické strany Realisté kandidovat na prezidenta. „Chtěl bych...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.