Když na jaře roku 1980 zdravil prezident Gustáv Husák z tribuny prvomájový průvod, měla se tajná policie obzvlášť na pozoru. Na ministerstvo vnitra totiž dva dny předtím dorazil výhrůžný anonym.
"1. 5. 1980 má být atentát na soudruha Husáka," stálo v něm. "Atentátník má být na místě zastřelen příslušníkem SNB, který se ztratí," napsal hůlkovým písmem člověk, po jehož identitě začala Státní bezpečnost ihned pátrat v rámci zvláštní akce Výstřel.
Zda StB odhalila, kdo tento dopis odeslal z rokycanské pošty, se nepodařilo zjistit. V každém případě však pisateli hrozilo několik let vězení.
Také kvůli radikálním dopisům a hrozbám komunistickým pohlavárům si StB založila Správu pro boj s terorismem. Ta dokázala posoudit, jakou výzvu brát vážně - a kdo jen blufuje.
Dopisem z Rokycan se tedy StB zabývala vážněji než anonymem, který přišel na ÚV KSČ jen o pár měsíců dříve. Pisatelé přitom nevyhrožovali jen Husákovi. "Bude spáchán atentát na Brežněva (pokud se ta kurva objeví u nás), Husáka, Biľaka a Štrougala. A to ukáže naši sílu. My víme o vás a vy ne," napsali - dost možná štamgasti v hospodě - na užmoulaný kousek papíru.
Dělníci podporují Chartu 77
Před osmatřiceti lety začínala normalizace. Období, které proslulo tím, že proti režimu zvedala hlas jen úzká skupina disidentů.
V archivech ministerstva vnitra se však dochovaly tisíce dopisů, které dokazují mnohem širší a silnější nespokojenost obyčejných lidí. Češi a Slováci si tu "vyřizují účty" přímo s ústředními orgány komunistické strany.
Někdo se do komunistů pouštěl s vervou pivaře čtvrté cenové skupiny. "Vy hovada, budete viset na každém sloupu," napsal na sklonku 70. let anonym. V materiálech označených razítkem "sporné" jsou však i serióznější výtky režimu.
Málokdo například ví, že v prvních týdnech roku 1977 přišly na ÚV KSČ desítky anonymů i podepsaných dopisů, které podporovaly Chartu 77. "Jen do 3. února, za necelý měsíc od zveřejnění, došlo na ústřední výbor celkem jedenaosmdesát anonymních dopisů," vypočítává historik Petr Blažek.
Jeden takový dorazil na stranické ústředí například z Pardubic. "My, komunisté z Východočeských chemických závodů Pardubice, stojíme pevně za autory pravdivého prohlášení Charty 77," napsalo patnáct zaměstnanců chemičky. A nepříliš čitelně se podepsali.
Ve stejné době si stěžovali orgánům strany i dělníci z Hradce Králové. "Žádáme vás o odchod okupačních vojsk včetně jejich poradců a tajné služby ´Berijových goril´," stálo v něm. A ostravští dělníci dokonce vyhrožovali režimu, že budou vyrábět zmetky, nebudou-li v zemi dodržována základní lidská práva.
Komunistická strana nebrala dopisy na lehkou váhu. "Nejčastěji je v nich požadováno zveřejnění charty a jsou odsuzováni lidé i celé kolektivy za podepsání protestních rezolucí bez znalosti jejího obsahu," analyzovalo je politicko-organizační oddělení ÚV KSČ.
"V mnohých přitom nechybí hrubé urážky socialistického zřízení a znevažování práce komunistické strany a dosahovaných výsledků," pohoršovali se komunisté.
Stopa slin na obálce
Státní bezpečnost se snažila vypátrat autory anonymů i podepsaných dopisů za každou cenu. Její analytici zkoumali značku psacího stroje i zbytky slin na záhybu obálky.
Pro "drzé" pisatele byl jako šitý na míru paragraf hanobení republiky, který mohl kritika dostat do vězení.
Státní bezpečnost se tak například zaměřila na dva občany města Sušice, kteří v roce 1980 požádali velvyslanectví USA, aby se na průčelí místního muzea vrátila pamětní deska připomínající osvobození americkou armádou.
Psaní na vyšší místa si odskákala i novinářka Olga Šulcová, přestože byl její dopis ministrovi vnitra nevinný až naivní. Žádala v něm, aby byli z vazby propuštěni synové její sousedky a signatářky Charty 77 Otty Bednářové. StB je obvinila z pokusu o teroristický útok.
"Pokládám takové podezření vůči nim za zcela nesmyslné," bránila je Šulcová v dopisu. Sousedům nepomohla, místo toho se u ní nad ránem objevila StB.
"Vzpomínám si, jak se na mě v autě otočil takový blonďatý příslušník a řekl: Proč jste nám psala takový dopis? To bylo zbytečné," vzpomíná Šulcová. Čekal ji tvrdý výslech a třídenní vazba.
