Z té logiky vyplývá, že si naopak každý, kdo sáhl na televizní přijímač bez ovladače, zahrává s hrdelním zločinem. Jestli se vymahačská firma vůbec neobtěžovala zjistit, hrozí-li skutečným neplatičům, jak jí má pak člověk dokázat, že z přijímače pouze otírá prach? Zvláště když to není tak úplně pravda.
Třeba soused, který do televizoru zkušeně zabuší pokaždé, když mu obrazovka začne zrnit, už se zařadil mezi opraváře. A kolega, který svůj vysloužilý přístroj věnoval kamarádovi na chalupu za basu piv, zjevně televize prodává. Jen ta pokoutní výroba se asi podomácku neprovozuje, alespoň má technická představivost nesahá až k asijské rodince, která do placatých bedýnek pokoutně cpe tu záhadnou plazmu.
Ale důvtipní vymahači našli i tady skulinku. Zaměnili formu za obsah, televizor za televizi: obeslali občany, kteří mají v živnostenském listu zapsánu výrobu audiovizuálních programů. A to včetně vlastních kameramanů ČT či režiséra Pavla Koutského, který pro ČT vytvořil animované spoty paradoxně právě proti neplatičům.
Jistěže je to logický nesmysl a trapas až na půdu, ale díky němu se akční rádius vymahačské firmy utěšeně rozšíří. "Audiovizuální program" totiž vytváří vlastně každý, kdo si pořídí domácí video ze svatby nebo z dovolené. Koneckonců i dobrák, který natočí na mobil bezohlednou jízdu politické celebrity, v podstatě "vyrobil audiovizuální program" – a pokud ho nedej bůh poslal do televize, jako by se sám udal.
Presumpce neviny každého jednotlivce je krásná, ale pracná věc. Jednodušší je obvinit šmahem celou skupinu lidí, třeba nudisty, kosmonauty nebo svědky Jehovovy, a v klidu počkat: podle zákonů pravděpodobnosti se mezi nimi pár hříšníků najde, čímž se metoda posvětí. Podobně by mohly úřady poslat obsílku "Zaplaťte výživné na děti včetně pokuty" veškerým osobám starším patnácti let. Pár se jich rozčilí, ale kdo by se veřejně hájil neplodností? A ze sklerotiků, kteří už si nejsou jisti vůbec ničím, takže raději zaplatí, si vymahači uklohní vítězné alibi: Dostali jsme je!
Je fakt, že bez možnosti šmejdit v bytech se televizní neplatiči těžko odhalují. Jenže to ještě nedává televizi právo pořádat hon na ty, kteří ji poctivě, pravidelně a vydatně živí i za to málo, co od ní dostanou. Když neumíme poplatky vymáhat spravedlivě, zrušme je – dříve než naštvaní štvanci zruší své televizory.
