Když přijde taková, i obecná informace, je třeba intenzivně jednat, zdůraznil Bublan v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Zároveň připustil, že zprvu zřejmě riziko nebylo tak konkrétní. "Mám informaci, že to zprvu tak vážně bráno nebylo. Teprve páteční informace, která přišla zvenku, eskalovala situaci," uvedl.
Bublan míní, že teroristé si možná Prahu vytipovali jako takzvaný měkký cíl. "Je to signál toho, že jsme v rodině evropských států. Musíme si na to zvyknout," dodal. Podle Bublana je nutné si říci, co bude dál. Zřejmě poprvé se také zmínil o situaci, kdy zhruba před třemi roky měly služby z Nizozemska informaci o tom, že někdo chtěl raketou střílet na úřad vlády.
Exministr vnitra se domnívá, že se v pátek možná měla sejít bezpečnostní rada státu. Zpravodajská skupina informace analyzovala a chtěla mimořádné zasedání vlády, oponoval v pořadu jeho nástupce na ministerstvu Ivan Langer. Podle něj se na vládě řešila zejména otázka, jakým způsobem informovat veřejnost.
Podle Randáka nešlo o poznatky Bezpečnostní informační služby, tedy kontrarozvědky. "Ta informace nebyla z BIS, ale to je věc, kterou bych dál už nechtěl rozebírat," uvedl na dotaz, zda zprávu o možné hrozbě prověřovali jeho podřízení, nebo šlo výlučně o informaci z BIS.
Premiér Mirek Topolánek i František Bublan již v sobotu připustili, že vláda dostala základní informace před třemi týdny - tehdy ale ještě nebyly konkrétní. V pátek podle nich přišel s novou vážnou informací ředitel civilní kontrarozvědky a nově i rozvědky Jiří Lang.
Randák: O hrozbě teroru věděla i rozvědka
Informací o riziku teroristického útoku v Praze disponovala před středečním odvoláním svého ředitele Karla Randáka také civilní rozvědka. Randák to potvrdil v Otázkách. Základní zprávu o tom, že by se Praha mohla stát cílem teroristů, získaly tajné služby již před třemi týdny.
Ředitel BIS Lang po odchodu Randáka převzal řízení rozvědky. Jako důvod Randákova odvolání vláda uvedla zvažovaný záměr sloučit civilní rozvědku a kontrarozvědku do jediné zpravodajské služby podřízené kabinetu. Opozice tento krok kritizuje. Podle Bublana to vystavuje pracovníky služeb velké nejistotě. Šéf bezpečnostního výboru také tvrdí, že v Polsku a na Slovensku se spojení služeb nevydařilo.
