BSE se objevila v Itálii a v Rakousku

Itálii ani Rakousku se nevyhnula Evropou se šířící epidemii nemoci šílených krav. V Ponteviku, na hranici severoitalských provincií Brescia a Cremona, byl na jatkách zjištěn první nemocný kus šestiletá kráva pocházející od jednoho místního chovatele, který má 190 kusů dobytka. BSE zasáhla v neděli i Rakousko, které si doposud zakládalo na tom, že jeho skotu se nemoc vyhnula.
Nová lidská choroba, varianta  Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, se objevila ve Velké Británii před pěti lety. Tato nemoc je spojena s nemocí šílených krav, označovanou jako BSE (bovinní spongiformní encefalopatie). Za způsob nákazy je považována konzumace masa nakaženého hovězího dobytka.

"Bylo iluzorní domnívat se, že Itálie zůstane celé záležitosti ušetřena," prohlásil italský ministr zemědělství Alfonso Pecoraro Scanio. "Já jsem na rozdíl od svého německého kolegy nikdy nesliboval to, co jsem nemohl zaručit.

Itálie, jak potvrdila loni v létě lékařská komise Evropské unie v Bruselu, patří mezi rizikové země. Důležité je, že kontroly fungují. A mohu zaručit, že maso zvířat mladších než 30 měsíců je naprosto nezávadné."

Ministrova slova neuklidňují předsedu Svazu italských řezníků Lorenza Ortensiho. "I v situaci, kdy se v Itálii neregistroval ani jeden případ BSE, spotřeba hovězího masa poklesla o 40 procent," uvedl Ortensi. "Lze si představit, co se stane nyní. Jestliže se krize prohloubí, požádáme římskou vládu o podporu."

"I když stoupla spotřeba vepřového masa a drůbeže, někteří z našich 30 000 členů hlásí, že se jim obrat zmenšil o 70 procent," rozčiloval se Ortensi. "Asi polovina roční spotřeby hovězího masa v Itálii pochází z dovozu. Řekli nám, že italský chov je naprosto nezávadný. Nedělní zpráva prokazuje, že riziko existuje i u nás." Maurizio Pocchiari, předseda Nejvyššího zdravotního ústavu v Římě, k tomu ovšem podotkl: "Událost prokazuje, že kontroly fungují dobře. Je lépe vyhnout se poplachům, ale být nadále opatrný." 

Pro alpskou zemi je to obrovských šok

Onemocnění vyvolává poruchy nervové činnosti a končí celkovou paralýzou organismu. Nemoc ničí mozkovou tkáň, která se po čase začne podobat staré houbě. Způsobuje pozvolnou demenci, ztrátu kontroly svalů a následné koma.
Pro rakouské zemědělství, které si zakládalo na své ekologičnosti a v němž tvoří chov hovězího dobytka v horských oblastech naprosto zásadní zdroj příjmů, pak znamená objevení BSE katastrofu nedozírných rozměrů.

Rakouské úřady přitom ještě před několika dny vylučovaly, že by se v zemi nákaza BSE mohla objevit, a jen váhavě počátkem roku nařídily, aby se i u zdejšího skotu začaly provádět testy na přítomnost nemoci šílených krav.

Rakouští představitelé také nález zpochybnili s tím, že je neprůkazný. Podle nich je ale zapotřebí dalších testů, aby se ukázalo, zda dobytek v Rakousku zůstává "čistý".

Jak včera oznámila agentura APA, informace o nákaze se objevila, když při testech masa jedné krávy, která byla z rakouských Tyrol prodána na porážku do Německa, byly v sobotu při povinných testech zjištěny zárodky nemoci šílených krav.
Tuto skutečnost potvrdil tyrolský zemský hejtman Wendelin Weingartner. Podle jeho informací se jednalo o zvíře z tyrolské vesnice Schattwald u Asserfernu.
Bylo koupeno jedním řeznictvím ve spolkové zemi Vorarlberg a poté vyvezeno na porážku do spolkové země Badensko-Würtembersko.

Zvíře se narodilo v roce 1993, spadá tedy do té kategorie skotu, jehož maso se musí v Německu povinně testovat.

Statek, odkud kráva pochází, čeká podle oznámení úřadu stejně jako v obdobných případech v Německu likvidace. Rakousko přitom neochránilo ani to, že už v roce 1990 bylo v zemi zakázáno přikrmování krav kostní moučkou, protože po vstupu do unie se po roce 1995 přes otevřené hranice ilegálně dostávaly především z Německa krmné směsi, které masokostní moučku obsahovaly.

"Ještě čekáme na potvrzení přítomnosti BSE druhým testem, který bude proveden na univerzitě v Tübingenu," uvedl šéf tyrolské veterinární správy Ferdinand Eberle. "Pokud se výsledky potvrdí, budou všechny kusy dobytka z postiženého statku zlikvidovány," dodal Eberle.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video