"Tohle je mezník ve vztazích s Libyí," prohlásila francouzská ministryně pro evropské záležitosti Claudie Haignereová.
Brusel se rozhodl následovat OSN, která sankce proti Libyi zrušila už loni, když Tripolis souhlasil, že odškodní pozůstalé po obětech atentátu na letadlo PanAm nad skotským Lockerbie v roce 1986.
Právě neochota vydat dva teroristy, kteří za útokem, jenž si vyžádal na tři stovky lidských životů, stáli, přiměla v roce 1992 mezinárodní společenství, aby uvalilo na Libyi embargo.
Oživení vzájemných vztahů přišlo roku 1999, kdy Muammar Kaddáfí vydal oba podezřelé teroristy k mezinárodnímu soudu.
Stále lepší vztahy mezi Libyí, EU a USA mají logické opodstatnění, jímž je ropa. Západní svět si uvědomil, jaké bohatství Libye skrývá, a ta zase upustila od některých křiklavých porušování lidských práv.
Existuje ještě jeden pragmatický důvod obnovené důvěry v Libyi. Ta je totiž tranzitní zemí pro mnoho afrických uprchlíků, kteří z jejích břehů vyrážejí na cesty do Evropy.
Když bude moct Evropa Libyi poskytnout potřebnou techniku k odhalování uprchlíků a jejich internaci, zbaví se vážného problému, který v poslední době tížil hlavně Itálii.
Ne všechny evropské země ale s koncem zbrojního embarga souhlasí. Výhrady má např. Bulharsko. V Libyi jsou totiž souzeny bulharské zdravotní sestry, které v - podle některých vykonstruovaném - procesu odsoudili k trestu smrti. - více zde
"Jsme velmi znepokojeni situací bulharských občanů. Chceme se zasadit o to, aby ten soud byl prošetřen," nechal se slyšet španělský ministr zahraničí Miguel Angel Moratinos.
 Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí přiletěl po patnácti letech do Evropy. V Bruselu se sešel mimo jiné s předsedou Evropské komise Romanem Prodim. (27. dubna 2004) |
