Letiště Zevantem je teď pravděpodobně nejstřeženějším místem v Belgii. Modré pásky obepínají všechny vjezdy, policisté hlídkují po skupinách, občas přejede kolona s modrými majáky. Na otázku, jak dlouho zůstane letiště uzavřené, policisté krčí rameny. „Pořád tam probíhá vyšetřování. Jak vidíte, stále jezdí jen policie tam a zpátky, celý den,“ říká jeden ze strážníků.
O pár metrů dál od zátarasů postávají novináři. Poslední člověk z letiště s nimi sice mluvil už více než před šesti hodinami, ale přesto v pravidelných intervalech vysílají živé vstupy z místa.
Online reportáž |
Jediný, kdo do scény nezapadá, je muž na motorce s velkou krabicí. „Sundává ji, otevírá a kráčí k policistům. Ti zpozorní, ale pak se rozesmějí a ochotně mu vycházejí vstříc. Muž je prodavač z nedalekého obchodu. Po zavíračce naložil bednu neprodaných vaflí, baget a salátů a vydal se k letišti. Teď s nimi obchází policisty a štáby a ochotně jim přerozděluje proviant.
Od letiště směřujeme jihozápadně do centra Bruselu. Ulice jsou vylidněné, potkáváme jen blikající policejní auta. Policisté hlídají také celou řadu uzavírek ve městě, nepřístupné jsou zejména některé tunely. Největší koncentrace policistů je u stanice metra Maelbeek, kde je uzavřeno celých několik bloků, takže není možné dostat se blíže.
Co se to stalo v jejich hlavě?
O pár kilometrů dál na Place de la Bourse před honosnou budovou bruselské burzy přeci jen postávají a posedávají menší skupinky lidí. Scházejí se tu již od odpoledne a zdá se, že touto dobou již je řada z nich posílena alkoholem. Zapalují svíčky, povídají si, v jednu chvíli se chytí za ruce a začnou zpívat.
Mladá studentka Lena přišla k Place de la Burse až ve dvě hodiny ráno. Pro místní je toto místo podobné jako pro Čechy Václavské náměstí. Tady se scházejí, tady demonstrují a teď je to sem přirozeně táhlo za pietou pro oběti.
„Bydlím dvě stě metrů odsud, ale do noci tu byly televizní štáby, pořád na nás mířily kamery a já přitom cítila, že tu potřebuju trochu klidu a samoty,“ vysvětluje Lena. Dorazila se svým přítelem, a přestože v Bruselu panuje stále lezavá zima, seděli oba na chodníku u zhasnutých svíček a vzkazů pokapaných voskem.
„Myslím, že je čas začít zjišťovat, co se stalo s lidmi, kteří jsou schopni dělat takové věci. Nemůžeme přemýšlet jen nad tím, co nám tito lidé provedli, jak nám ublížili, ale také nad tím, co se to děje v jejich hlavě, odkud to přišlo, co se stalo, že se rozhodli zabíjet,“ říká starší muž, který se představuje jako John. V Bruselu prý žije celý život a pracuje jako technik. „To, co stalo dnes u nás, se může stát příště kdekoli ve světě,“ dodává, zatímco skupinky lidí před budovou burzy se pomalu tenčí.
Nejvyšší stupeň ohrožení bude v Bruselu platit i ve středu. Ulice metropole bude nadále střežit policie a armáda.
V Bruselu probíhají policejní razie:
