Brusel se snaží utišit spor o dekrety

Brusel - (Od stálého zpravodaje MF DNES) - O hádky kvůli minulosti Evropská unie nestojí. Jasně to dal najevo evropský komisař Günter Verheugen po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem. Komisař opět ujistil, že Brusel považuje Benešovy dekrety za mrtvou věc, která nepatří do jednání o českém vstupu do unie. "Nyní bych radil k uklidnění sporů a k diskusi v duchu evropské integrace, jednoty a dobrých sousedských vztahů," apeloval Verheugen na Čechy a obyvatele ostatních středoevropských zemí.

"Dekrety patří do dějin a měly by zůstat jejich součástí," ujistil Verheugena český ministr zahraničí Jan Kavan.

"Chápeme, že v době připojování k EU nemůžeme mít v zákonech diskriminační opatření. Evropská komise dosud nic takového nenašla. Bude-li něco takového nalezeno, česká vláda to vážně posoudí," dodal Kavan.

Verheugen ujistil, že Brusel nadále považuje dekrety za mrtvou věc, která nepatří do jednání o českém vstupu do EU. "Je jasné, že tyto dekrety o vyvlastnění majetku bez náhrady jsou už překonané. Jediné, co lze ve vstupních jednáních diskutovat, jsou věci, o nich diskutujeme i s ostatními uchazeči," prohlásil.

"Nemáme zájem na proměně této otázky z minulosti v dnešní evropský problém," ujistil Kavan.

Brusel se snaží utišit spor o dekrety, v němž část německých, rakouských a nově i maďarských politiků požaduje, aby tato rozhodnutí byla považována za evropský problém. "Co myslíte, kolik podobných zákonů, dekretů a protiprávních aktů jsme viděli v členských státech před vytvořením unie? Kde byste se při diskusi o těchto věcech chtěli zastavit?" odmítl Verheugen požadavky na "poevropštění" dekretů.

Co jsou Benešovy dekrety

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.

* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.

* Spor mezi českou a německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.

* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.

* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl: soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".

* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává Burešová.