Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel se snaží utišit spor o dekrety

  16:25aktualizováno  16:25
Brusel - (Od stálého zpravodaje MF DNES) - O hádky kvůli minulosti Evropská unie nestojí. Jasně to dal najevo evropský komisař Günter Verheugen po jednání s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem. Komisař opět ujistil, že Brusel považuje Benešovy dekrety za mrtvou věc, která nepatří do jednání o českém vstupu do unie. "Nyní bych radil k uklidnění sporů a k diskusi v duchu evropské integrace, jednoty a dobrých sousedských vztahů," apeloval Verheugen na Čechy a obyvatele ostatních středoevropských zemí.

"Dekrety patří do dějin a měly by zůstat jejich součástí," ujistil Verheugena český ministr zahraničí Jan Kavan.

"Chápeme, že v době připojování k EU nemůžeme mít v zákonech diskriminační opatření. Evropská komise dosud nic takového nenašla. Bude-li něco takového nalezeno, česká vláda to vážně posoudí," dodal Kavan.

Verheugen ujistil, že Brusel nadále považuje dekrety za mrtvou věc, která nepatří do jednání o českém vstupu do EU. "Je jasné, že tyto dekrety o vyvlastnění majetku bez náhrady jsou už překonané. Jediné, co lze ve vstupních jednáních diskutovat, jsou věci, o nich diskutujeme i s ostatními uchazeči," prohlásil.

"Nemáme zájem na proměně této otázky z minulosti v dnešní evropský problém," ujistil Kavan.

Brusel se snaží utišit spor o dekrety, v němž část německých, rakouských a nově i maďarských politiků požaduje, aby tato rozhodnutí byla považována za evropský problém. "Co myslíte, kolik podobných zákonů, dekretů a protiprávních aktů jsme viděli v členských státech před vytvořením unie? Kde byste se při diskusi o těchto věcech chtěli zastavit?" odmítl Verheugen požadavky na "poevropštění" dekretů.

Co jsou Benešovy dekrety

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940-1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.

* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.

* Spor mezi českou a německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.

* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.

* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl: soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".

* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává Burešová.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově
ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post. Fotbalové paměti. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.