Brusel rozvířil otázku zrušení dekretů

Evropská unie mluví díky svému komisaři o zrušení Benešových dekretů. Günter Verheugen u evropských poslanců ve Štrasburku vyvolal dojem, že česká vláda je ochotna dekrety zrušit. "Nic takového jsme neřekli," hájí se hlavní vyjednavač Česka v unii Pavel Telička. Nakonec se ukázalo, že Verheugen nemluvil o dekretech, ale o restitučním zákonu z počátku 90. let. Stále však není jasné, zda to udělal záměrně, nebo šlo o obyčejnou chybu.

"Pro soužití v rámci unie je významná otázka, zda česká právní praxe nevytváří diskriminační účinky při restituci majetku. S potěšením jsem zjistil, že česká vláda ze své strany zamýšlí posoudit tuto záležitost. Vítám i žádost Evropského parlamentu o nezávislou zprávu. Také Evropská komise nyní posuzuje všechny právní stránky této záležitosti," řekl Verheugen v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Češi se Verheugenovi diví
Světové agentury poté s odvoláním na jeho slova oznámily, že česká vláda je ochotna zrušit dekrety. Údajné výroky komisaře Verheugena, které agentury zveřejnily, okamžitě popřel i premiér Miloš Zeman. "Nevím, kde na to pan Verheugen přišel," prohlásil.

"Já jsem s panem Verheugenem na toto téma nejednal a rozhodně jsem ani v žádných jiných jednáních nekonstatoval, že vláda bude připravena předložit cokoliv. Myslím, že to mi ani nepřísluší," prohlásil hlavní vyjednavač Česka v unii Pavel Telička.

Komisařova slova následovala po jeho výrocích, kde označil Benešovy dekrety o vyvlastnění majetku za "překonané a nadále neúčinné" a za "otázku, která je svou podstatou nejen právní, ale především politická a morální". Ke zmatku přispělo i to, že nezávislá zpráva pro Evropský parlament, kterou tak oceňoval, se týká právě právního hodnocení dekretů.

CO JSOU BENEŠOVY DEKRETY

* Dekrety prezidenta Edvarda Beneše z let 1940 až 1945 obnovovaly ústavní pořádek Československa narušený "Mnichovem", okupací Čech a Moravy a osamostatněním Slovenska.
* Celkem bylo podepsáno a vyhlášeno 143 dekretů, z toho 17 ústavních, po válce je potvrdilo Národní shromáždění.
* Spor mezi českou a zejména německou stranou se vede zejména o tři dekrety, na jejichž základě byl konfiskován majetek Němců a Maďarů a "nepřátel českého a slovenského národa". Němci a Maďaři, kteří před rokem 1938 žili v Československu, navíc byli zbaveni československého občanství. Ze země bylo přinuceno odejít celkem 2,5 milionu Němců.
* V dekretech samých však odsun zakotven nebyl, o tom rozhodly vítězné mocnosti v Postupimské dohodě v srpnu 1945.
* Dekret, který umožnil konfiskaci majetku, napadl v roce 1995 u Ústavního soudu Rudolf Dreithaler a žádal jeho zrušení. Neuspěl. Soudci však konstatovali, že dekrety už "splnily svůj účel" a "více než čtyřicet let nezakládají právní vztahy".
* Podle advokátky Dagmar Burešové se v současnosti vede ještě několik desítek soudních restitučních sporů, které se Benešových dekretů dotýkají. "V jiných oblastech nemají dnes už dekrety v podstatě žádný vliv," říká Burešová. "Na druhou stranu, na jejich základě docházelo třeba k zestátňování půdy, zejména pro družstva. A ta byla zase v devadesátých letech privatizována dnešními majiteli," dodává.

Rakušané: Dekrety už jsou evropská otázka
Stejně přijali Verheugenovo vystoupení i evropští poslanci. Pro ně to byl signál, že unie mění svůj dosud odmítavý postoj k řešení otázky dekretů.

Tak rakouská poslankyně Ursula Stenzelová, která je spolupředsedkyní parlamentního výboru EU–ČR, prohlásila, že po komisařově vystoupení se z dekretů stává "jednoznačně evropská otázka".

Její krajan, socialista Hannes Swoboda přivítal Verheugenovo "potřebné vyjasnění" v otázce dekretů a dodal, že z hlediska rozšíření EU je důležité jen to, zda tyto akty nevedou k diskriminaci i v dnešní době.

Komisař nemluvil o dekretech, ale o zákonu
Verheugen totiž poslancům nevysvětlil, že v roce 1991 schválila česká vláda zákon o restituci majetku, který byl terčem řady kritik za to, že údajně diskriminoval některé poškozené. Právě tento zákon je nyní zdrojem unijních obav z diskriminace v Čechách.

Až Verheugenův mluvčí Jean-Christophe Filori se snažil vnést do celé věci jasno. "Zásadně a formálně dementuji, že komisař Günter Verheugen řekl nebo chtěl říci, že se Česká republika zavázala k přehodnocení takzvaných Benešových dekretů," prohlásil Filori a podotkl: "Evropská komise říká: dekrety jsou překonané."

Výroky diskutoval Verheugen s Kavanem
Unie se ale obává případů diskriminace "třeba na základě národnosti", k nimž mohlo dojít při restitucích. "Mluvíme o případných diskriminačních účincích československého zákona o restitucích majetku z roku 1991. Tečka," řekl Filori a ujistil, že komisařovy výroky "jsou založeny na diskusi s ministrem Kavanem".

Kavan při své návštěvě Bruselu počátkem března prohlásil: "Chápeme, že v době připojování k EU nemůžeme mít v zákonech diskriminační opatření. Evropská komise dosud nic takového nenašla. Bude-li něco takového nalezeno, vláda to vážně posoudí."

Benešovy dekrety pod 'bruselskou palbou'
Na Benešovy dekrety se v poslední době znovu soustřeďuje pozornost, a to nejen v České republice. Maďarský premiér Viktor Orbán nedávno prohlásil, že dekrety odporují právu EU a měly by být před vstupem ČR do unie zrušeny.

Řada výpadů proti dekretům zazněla v poslední době v Evropském parlamentu. Ozvaly se i hlasy, že Češi se na jejich základě dopustili genocidy vůči Němcům a Maďarům. Parlament zvažuje i vypracování vlastní analýzy.

Prahu ale v otázce dekretů několikrát podpořila Evropská komise. Ta se sice nevyjadřovala ke shodě dekretů s právem unie, její zástupce Rutger Wissels však uvedl: "Dekrety nejsou součástí vstupních jednání. To je názor komise. Ta je považuje za dvoustrannou záležitost." Tlak parlamentu opakovaně příkře odmítl i komisař pro rozšíření Günter Verheugen.

Česko dekrety rušit nebude
Česká republika důrazně odmítá spojovat své přičlenění k EU s dekrety. V unii hájí dekrety s tím, že německý majetek se vyvlastňoval i v jiných zemích Evropy a že o vyhnání Němců nerozhodly dekrety, nýbrž velmoci při jednání v Postupimi.

Západní země nicméně vyvlastňovaly majetek německého státu, ne lidí, kteří byli do války jejich občany. Velmoci v Postupimi rozhodly o vysídlení až poté, co dorazily zprávy o masovém zabíjení Němců v ČSR a Polsku.

Problém vyhnání sudetských Němců nastolil už v lednu premiér Miloš Zeman, když označil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu.