Proti dodatečným požadavkům kandidátů doposud nejvíce vystupovalo Německo. Gerhard Schröder však připustil, že si východní rozšíření nedovede představit bez Polska.
"Je třeba ho využít pro vyřešení problémů, které považujeme za zásadní," reagoval polský státní tajemník Pietras.
Schröder oznámil, že pro ostatní kandidáty by mělo být k dispozici dodatečných 300 milionů eur. Taková operace by Evropské unii umožnila, aby utratila na rozšíření navíc pouze zmíněných 300 milionů.
Polsko by zase dostalo jistotu, že peníze původně účelově vyčleněné na projekty v oblasti infrastruktur by dostalo v každém případě a mohlo je použít prakticky na cokoli.
Podle českého státního tajemníka Pavla Teličky by z 300 milionů eur, které by EU nabídla navíc, nečerpalo všech devět zbývajících kandidátů, ale jen velmi omezený počet, nepochybně včetně České republiky. "Podařilo se dosáhnout, že to bude omezený okruh zemí," řekl Telička. Podle diplomatických zdrojů by to měly být ČR a Slovinsko a Maďarsko.
|
VÍCE ZE SUMMITU EU |
Podle dostupných informací požádal polský premiér Lezsek Miller unii, aby dala k dispozici celé dvě miliardy, které zbývají do dosažení takzvaného berlínského stropu peněz vyčleněných na rozšíření.
Polsko by z této sumy chtělo asi 1,1 miliardy. První nabídka byla ovšem mnohem nižší, údajně kolem 100 milionů eur.
Polsko také požádalo o vyšší kvótu pro výrobu mléka, možnost převádět více peněz z obálky na venkovský rozvoj do přímých zemědělských podpor a o snížení daně z přidané hodnoty na stavební práce při bytové výstavbě.
Dánsko coby předsedající země unie doposud zdůrazňovalo, že k dispozici nejsou žádné dodatečné prostředky. Varovalo, že komu se nabídka nelíbí, může vzdorovat tak dlouho, až zůstanou docela mimo.
"Nastal čas pro konečný obchod. Vlak na nikoho nečeká," podotkl dánský ministr pro evropské záležitosti Bertel Haarder.
 Polský prezident Aleksander Kwasniewski (vpravo) jde společně s premiérem Leszkem Millerem na jednání během summitu EU v Kodani. (12. prosince 2002) |
