Poprvé však podle Baliho zní hodnocení maďarské armády nadmíru znepokojivě. "Náš příspěvěk je spíše symbolický," konstatoval Bali. Nepopírá přitom, že maďarský vládní kabinet o znepokojení Bruselu ví již od konce loňského roku.
Kořeny vzniklé armádní krize lze podle Baliho vystopovat už při vstupu Maďarska do NATO v roce 1999. "Současný stav, kdy stát nemá finance na radikální reformu armády, je jen logickým vyústěním," uvedl Bali pro přední maďarské deníky.
Vojenští stratégové od počátku přecenili výkonnost maďarské ekonomiky a možnosti obranného resortu a zavázali se alianci k nesplnitelným slibům. "Během uplynulých let tak armáda byla schopna zrealizovat jen asi čtvrtinu ze sta plánových reformačních a modernizačních kroků. Přednost pak dostaly speciální projekty a vybavení některých elitních jednotek," konstatoval Bali.
Nelichotivý obrázek maďarské armády a vztyčený prst Bruselu nezměnilo ani vynikající hodnocení Maďarska za účast v aliančních misích.
Aliance upozorňuje Budapešť rovněž na piloty letectva. Počet nalétaných hodin je hluboko pod průměrem NATO. Účast na společných operacích aliance podle hodnocení Bruselu kazí skutečnost, že maďarské jednotky většinou nemají před misí potřebné vybavení.
Typickým příkladem je podle Baliho absence dostatečného počtu vysílaček schopných komunikovat se standardními radiostanicemi aliance. "Měli bychom se zaměřit na systematické dozbrojování podobných jednotek," nastínil plány Bali.
Důvěru aliance se pokusí Maďarsko opět získat už na podzim, kdy bude nový kabinet předkládat rozpočet pro příští rok. Aliance požaduje, aby maďarská armáda získala každoročně alespoň 1,8 procenta z hrubého domácích produktu země.
Průměr v členských zemích aliance přitom činí 2,1 procenta. Maďarská armáda však dosud kvůli velkým výkyvům v ekonomice dostávala jen přibližně čtvrtinu potřebných financí. "Vládní návrh počítá se zvýšením výdajů na 2 procenta," doplnil Bali.
- pondělí 12. srpna 2002
