Brusel je vysoko, peníze nízko a z eurovoleb mohou mít zisk i pidistrany

Červnové volby do Evropského parlamentu mají jeden primát – pro malé strany a hnutí představují nejsnazší možnost, jak se dostat ke státním penězům. Strany budou inkasovat statisícové příspěvky, i když se počtem získaných hlasů ani zdaleka nepřiblíží pětiprocentní hranici nutné pro vstup do europarlamentu.

K získání státního příspěvku za eurovolby bude nutné překročit jednoprocentní hranici voličské přízně. | foto: Profimedia.cz

Taková příležitost získat pomyslné klíče ke státní pokladně tady dlouho nebyla.

"Získat tento bonus je pro nás důležité. Umožní nám další expanzi," přiznává předseda krajně pravicové Dělnické strany Tomáš Vandas.

Evropské volby by se tak daly označit i jako finanční. Na pohádkový plat a výhody se mohou těšit vítězní kandidáti, kteří zasednou v bruselských kancelářích. A na tučný státní příspěvek zase strany, kterým odevzdá hlasovací lístek alespoň jedno procento oprávněných voličů, kteří dorazí k urnám.

A právě hranice jednoho procenta je pro malé strany tak lákavá. Ve volbách do českého parlamentu je totiž potřeba získat procenta tři.

Evropské volby se navíc vyznačují vůbec nejnižší účastí občanů. V roce 2004 k nim dorazilo jen 28 %, tedy 2,3milionu voličů. K dosáhnutí jednoho procenta a finanční injekci jim stačilo 23 tisíc hlasů.

Šanci pokořit jednoprocentní hranici mají nyní například euroskeptici z "klausovské" Strany svobodných občanů, Demokratičtí zelení poslankyně Zubové, ale také extremisté z Dělnické strany.

šanci na dotaci

Strana svobodných občanů
– založil Petr Mach, jenž má blízko k prezidentu Václavu Klausovi
– do kampaně investuje přibližně 1,5 milionu korun
– chce získat minimálně tři procenta hlasů

Dělnická strana
– krajně pravicová, extremistická strana, již se stát pokoušel zrušit
– do kampaně investuje desetitisíce
– chce získat minimálně tři procenta

Věci veřejné
– regionální strana, jejíž zástupci působí na pražských radnicích
– v kampani počítá se třemi miliony
– chce se s pěti procenty hlasů dostat do Evropského parlamentu

V takovém případě by strany měly nárok na 30 korun za každý odevzdaný hlas. Při zisku jednoho procenta by jim tedy přiteklo na účet 690 tisíc korun. Samozřejmě za předpokladu stejné voličské účasti jako v roce 2004.

"V případě, že by nám odevzdalo hlas méně než tři procenta voličů, považovali bychom to za neúspěch," hlásí Ondřej Košťál ze Strany svobodných občanů. Ta do kampaně investuje asi 1,5 milionu.

Pokud by Svobodní dostali tři procenta hlasů, vydělali by půl milionu. S podobným úspěchem počítá i Dělnická strana. Ta by však utržila víc, protože má levnější kampaň. Billboardy nepotřebuje, propagaci jí zajišťují extremistické pochody.

Pozoruhodně kalkuluje s příspěvkem proevropské hnutí Liberálové. cz. Ti žádají příznivce o půjčku na kampaň s tím, že peníze vrátí, pokud uspějí. "Tedy v případě, že získáme státní příspěvek," říká zakladatel strany Milan Hamerský.

Další dvě malé strany, které kandidují v evropských volbách, se však vymykají. Mají totiž tak drahou kampaň, že jim pokryje náklady pouze zvolení jejich kandidáta do Evropského parlamentu.

Štědré mecenáše má pražská strana Věci veřejné. Ta se pyšní vlastním časopisem, soutěžemi o desetitisíce korun a zelenou linkou zdarma. "Počítáme na kampaň se třemi miliony, může to být i víc. Peníze máme od dárců," říká Kateřina Klasnová z Věcí veřejných.

Druhým příkladem je Demokratická strana zelených Olgy Zubové. Poslankyni podporuje Jaromír Soukup, majitel jedné z největších mediálních agentur. Zaplatil jí stovky billboardů za pět milionů.