To, co komise dnes předkládá Evropskému parlamentu a také dánskému předsednictví či Rakousku, nemá být právnická analýza jako Froweinova zpráva. Bude to "souhrn zjištění úřadoven Evropské komise". Ta údajně zvolila formu neurčitého "souhrnu" proto, aby se vyhnula tomu, že její dokument bude někdo stavět proti Froweinově zprávě a bude vypichovat rozdílné právní výklady.
Ty by asi musely vzniknout. Komise totiž připravovala zprávu ve spolupráci s českou stranou. Přinejmenším na jedno se ale pozornost zaměří: dokument komise nemá obsahovat doporučení k omluvě či jinému politickému gestu, jako je to ve Froweinově zprávě. Komise se podobným výzvám vyhýbá. Obává se, že takové výzvy by mohly být zneužity k obviněním, že Brusel vyvíjí na Prahu nátlak a klade Čechům dodatečné podmínky pro vstup.
Dokument komise se má od Froweinovy zprávy lišit i v tom, že více rozebírá praktické dopady dekretů - například to, zda dodnes platí rozsudky z roku 1945, vynesené v nepřítomnosti žalovaných. Bude se také zabývat restitučními zákony z počátku 90. let a otázkou, zda na jejich základě nedošlo k diskriminaci. S analýzami nezávislých právníků se dokument komise shodne v tom, že jeho cílem má být jen posouzení, zda jsou dekrety slučitelné s právem EU či nikoli.
Komise zveřejňuje svůj dokument krátce před diskusí v Evropském parlamentu, jehož zahraniční výbor se bude dekrety zabývat toto pondělí. Jeho diskuse je součástí příprav parlamentní rezoluce o rozšíření unie. I u ní se tedy povede diskuse o tom, zda má parlament unie připomínat problém dekretů či nikoli.
Zatím se očekává, že ve shodě s Froweinovou zprávou doporučí i tato rezoluce politické gesto, jímž by česká strana vyjádřila politování zejména nad dekretem o amnestii z roku 1946. Ten totiž ospravedlňoval násilné činy nejen do konce války, ale až do 28. října 1945. Pokrýval tak i celou dobu "divokého" odsunu.
