Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel dnes předkládá svůj verdikt o dekretech

  0:01aktualizováno  0:01
Evropský verdikt k Benešovým dekretům má být stejně jasný jako předchozí analýzy nezávislých právníků: dekrety, ať jsou, jaké jsou, nebrání českému vstupu do EU. Nový dokument o dekretech, který připravila Evropská komise, má být dnes předán zainteresovaným stranám. Už před jeho zveřejněním komisař pro rozšíření Günter Verheugen ujistil, že "čistě právně neexistuje žádná překážka pro vstup České republiky".

To, co komise dnes předkládá Evropskému parlamentu a také dánskému předsednictví či Rakousku, nemá být právnická analýza jako Froweinova zpráva. Bude to "souhrn zjištění úřadoven Evropské komise". Ta údajně zvolila formu neurčitého "souhrnu" proto, aby se vyhnula tomu, že její dokument bude někdo stavět proti Froweinově zprávě a bude vypichovat rozdílné právní výklady.

Ty by asi musely vzniknout. Komise totiž připravovala zprávu ve spolupráci s českou stranou. Přinejmenším na jedno se ale pozornost zaměří: dokument komise nemá obsahovat doporučení k omluvě či jinému politickému gestu, jako je to ve Froweinově zprávě. Komise se podobným výzvám vyhýbá. Obává se, že takové výzvy by mohly být zneužity k obviněním, že Brusel vyvíjí na Prahu nátlak a klade Čechům dodatečné podmínky pro vstup.

Dokument komise se má od Froweinovy zprávy lišit i v tom, že více rozebírá praktické dopady dekretů - například to, zda dodnes platí rozsudky z roku 1945, vynesené v nepřítomnosti žalovaných. Bude se také zabývat restitučními zákony z počátku 90. let a otázkou, zda na jejich základě nedošlo k diskriminaci. S analýzami nezávislých právníků se dokument komise shodne v tom, že jeho cílem má být jen posouzení, zda jsou dekrety slučitelné s právem EU či nikoli.

Komise zveřejňuje svůj dokument krátce před diskusí v Evropském parlamentu, jehož zahraniční výbor se bude dekrety zabývat toto pondělí. Jeho diskuse je součástí příprav parlamentní rezoluce o rozšíření unie. I u ní se tedy povede diskuse o tom, zda má parlament unie připomínat problém dekretů či nikoli.

Zatím se očekává, že ve shodě s Froweinovou zprávou doporučí i tato rezoluce politické gesto, jímž by česká strana vyjádřila politování zejména nad dekretem o amnestii z roku 1946. Ten totiž ospravedlňoval násilné činy nejen do konce války, ale až do 28. října 1945. Pokrýval tak i celou dobu "divokého" odsunu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka sleduje vystoupení předsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka před...
Rána tradičním stranám, vzestup českého Trumpa, hodnotí svět české volby

Výsledek voleb v České republice jsou velkou ranou tradičním stranám, píší světové tiskové agentury. Reuters se pozastavuje nad neschopností ČSSD zúročit...  celý článek

Barcelona protestuje proti rozhodnutí Madridu omezit katalánskou autonomii (21....
Neustoupíme, dušují se Katalánci. Jsou ochotni za nezávislost umírat?

Katalánský regionální parlament hodlá dál bránit suverenitu regionu a demokracii, sdělila v sobotu jeho předsedkyně Carme Forcadellová. Politička tak reagovala...  celý článek

V Barceloně demonstrovalo na 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska...
V Barceloně demonstrovalo půl milionu lidí za nezávislost Katalánska

V Barceloně demonstrovalo 450 tisíc lidí za nezávislost Katalánska a proti vazbě separatistických předáků. Uvedla to katalánská policie. Rozhodnutí španělského...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.