Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brusel dnes předkládá svůj verdikt o dekretech

  0:01aktualizováno  0:01
Evropský verdikt k Benešovým dekretům má být stejně jasný jako předchozí analýzy nezávislých právníků: dekrety, ať jsou, jaké jsou, nebrání českému vstupu do EU. Nový dokument o dekretech, který připravila Evropská komise, má být dnes předán zainteresovaným stranám. Už před jeho zveřejněním komisař pro rozšíření Günter Verheugen ujistil, že "čistě právně neexistuje žádná překážka pro vstup České republiky".

To, co komise dnes předkládá Evropskému parlamentu a také dánskému předsednictví či Rakousku, nemá být právnická analýza jako Froweinova zpráva. Bude to "souhrn zjištění úřadoven Evropské komise". Ta údajně zvolila formu neurčitého "souhrnu" proto, aby se vyhnula tomu, že její dokument bude někdo stavět proti Froweinově zprávě a bude vypichovat rozdílné právní výklady.

Ty by asi musely vzniknout. Komise totiž připravovala zprávu ve spolupráci s českou stranou. Přinejmenším na jedno se ale pozornost zaměří: dokument komise nemá obsahovat doporučení k omluvě či jinému politickému gestu, jako je to ve Froweinově zprávě. Komise se podobným výzvám vyhýbá. Obává se, že takové výzvy by mohly být zneužity k obviněním, že Brusel vyvíjí na Prahu nátlak a klade Čechům dodatečné podmínky pro vstup.

Dokument komise se má od Froweinovy zprávy lišit i v tom, že více rozebírá praktické dopady dekretů - například to, zda dodnes platí rozsudky z roku 1945, vynesené v nepřítomnosti žalovaných. Bude se také zabývat restitučními zákony z počátku 90. let a otázkou, zda na jejich základě nedošlo k diskriminaci. S analýzami nezávislých právníků se dokument komise shodne v tom, že jeho cílem má být jen posouzení, zda jsou dekrety slučitelné s právem EU či nikoli.

Komise zveřejňuje svůj dokument krátce před diskusí v Evropském parlamentu, jehož zahraniční výbor se bude dekrety zabývat toto pondělí. Jeho diskuse je součástí příprav parlamentní rezoluce o rozšíření unie. I u ní se tedy povede diskuse o tom, zda má parlament unie připomínat problém dekretů či nikoli.

Zatím se očekává, že ve shodě s Froweinovou zprávou doporučí i tato rezoluce politické gesto, jímž by česká strana vyjádřila politování zejména nad dekretem o amnestii z roku 1946. Ten totiž ospravedlňoval násilné činy nejen do konce války, ale až do 28. října 1945. Pokrýval tak i celou dobu "divokého" odsunu.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.