Potrestaní dělníci pocházejí převážně z dalších asijských zemí, například z Indonésie, Indie, Bangladéše, Malajsie, Pákistánu, Filipín a Thajska.
Proti kruté praxi se okamžitě ozvaly lidskoprávní organizace, místní úřady si nicméně stojí za svým a navíc se zaštiťují svými sousedy. Výprask, který se v Bruneji používá i v případě dalších trestných činů, včetně znásilnění, krádeže či pašování, prý patří k trestněprávní výbavě soudů i v Malajsii či v Singapuru.
Někteří diplomaté usazení v zemi s 380 tisíci obyvateli však namítají, že mnoho zahraničních pracovníků poruší vízové podmínky především kvůli nedbalým zaměstnavatelům, jež ovšem nikdo za trest nezpráská.
A nepopiratelným faktem je i to, že bez zahraničních migrantů by se ekonomika země neobešla. Obyvatelé jednoho z nejbohatších států, jenž se může pochlubit tučnými zásobami ropy a plynu, totiž manuálními pracemi opovrhují a práci dělníka nebo hospodyně tak z drtivé většiny zastávají právě migranti.
