Sedmaosmdesátiletá Brožová-Polednová si od konce března odpykává trest ve věznici ve Světlé nad Sázavou.
"Chceme, aby soud nechal přezkoumat vězeňské podmínky," uvedl právník prokurátorky Vladimír Kovář.
Brožová-Polednová chtěla původně odložit vězení s tím, že má vážné zdravotní problémy. Trpí takzvanou praktickou slepotou, podle znaleckého posudku však byla za určitých podmínek schopna nastoupit do vězení. Vězeňská služba následně uvedla, že je schopna takové podmínky zajistit.
Ve světelské věznici je Brožová-Polednová nejstarší trestankyní. Podle dřívějšího vyjádření ředitelky vězení Kamily Meclové je na specializovaném oddělení pro nemocné odsouzené.
V pokoji s nemocnými ženami nejsou železné postele, ale válendy. Pro potřeby nemocných je uzpůsobeno i sociální zařízení. Na toaletách jsou připevněná madla, stejně jako v místnosti pro koupání. Funguje zde donáška stravy, zajištěna je i lékařská péče.
Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.
Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich k trestu smrti.
Proti rozsudkům obecných soudů a jejich potvrzení Nejvyšším soudem si bývalá prokurátorka v dubnu podala ústavní stížnost. Podle Kováře totiž soudy neprokázaly účast Brožové-Polednové na vraždě Horákové. Z verdiktů prý vyplynulo, že trest dostala zejména proto, že musela vědět o zmanipulování procesu.
Prokurátorka ale nadále tvrdí, že tuto informaci neměla, a obžaloba podle ní nepředložila žádný důkaz o tom, že ano. Brožová-Polednová si zároveň stěžuje na podjatost senátu Nejvyššího soudu, který rozhodoval o jejím dovolání.
