Brown se obětuje kvůli jednání o vládě a skončí v čele labouristů

Šéf britských labouristů Gordon Brown oznámil, že do září odstoupí z čela strany. Liberálové podle něj nabídli labouristům jednání o vládní koalici. Konzervativci na to odpověděli konečnou nabídkou liberálním demokratům na referendum o změně volebního systému. Britské volby skončily patem, nikdo nezískal v parlamentu většinu.

Britský premiér Gordon Brown se svojí ženou Sarah (8. května 2010) | foto: AP

Brownovo rozhodnutí odejít z vedení strany má jednání s liberálními demokraty usnadnit. Strana Nicka Clegga doposud jednala pouze s konzervativci, kteří volby minulý týden vyhráli. V pondělí večer se setkali asi na hodinu i vyjednávači liberálů a labouristů. Labouristický ministr školství Ed Balls jednání označil za pozitivní a konstruktivní.

Volební pat

Konzervativci získali 306 poslanců, labouristé 258, liberální demokraté 57 a několik menších stran 28 poslanců; jeden mandát dosud není přidělen. Nikdo tak nezískal v Dolní sněmovně se 650 poslanci potřebnou většinu.

Britové něco podobného zažili naposledy před 36 lety a se sestavováním koaličních nebo menšinových vlád nemají zkušenosti.

Brown před setkáním v dramatickém oznámení labouristy vyzval, aby vyhlásili volbu nového šéfa strany. Voleb, které by se měly odehrát nejpozději do stranického kongresu v září, se už nezúčastní. Zůstane premiérem do doby, než se zformuje nová vláda.

Pokud se na kabinetu s liberálními demokraty dohodnou konzervativci, Brown bude muset premiérské křeslo opustit ihned. V případě, že se na koalici dohodnou labouristé a liberální demokraté, zůstal by zřejmě premiérem do doby, než si labouristická strana vybere nového vůdce.

Premiér překáží v jednání

Právě postava dosavadního premiéra představuje hlavní překážku v možné dohodě mezi labouristy a liberálními demokraty, kteří mají k labouristům politicky mnohem blíž než ke konzervativcům.

Liberálnědemokratičtí poslanci již dříve Clegga vyzvali, aby nadále naslouchal návrhům vládních labouristů. Prioritou Cleggovy strany je změna volebního systému, který nahrává velkým stranám, především labouristům.

Britské volby skončily patem

Do roka budou nové, předpovídají novináři

A konzervativci zareagovali na překvapivý vývoj (o odstoupení Browna a jednání labouristů s liberály) nabídkou referenda o takzvaném systému alternativního hlasování. Ten sice nevychází vstříc požadavkům liberálů na poměrný systém, ale je značnou změnou oproti většinovému, který zvýhodňuje velké strany.

"Dohodli jsme se, že uděláme liberálním demokratům poslední nabídku - referendum o volebním systému," oznámil konzervativní stínový ministr zahraničí George Osborne. Toryové jednají s liberálními demokraty už od pátku, tedy od vyhlášení volebních výsledků. Jedním z hlavních bodů je právě reforma volebního systému.

Konzervativci Davida Camerona získali ve volbách nejvíce poslanců, ale nemají většinu potřebnou k vytvoření kabinetu. Druzí skončili se značným odstupem vládní labouristé. Liberální demokraté zůstali třetí, ale přesto jsou klíčovým hráčem. Premiér Gordon Brown zatím zůstává v úřadu, dokud dohody o příští vládě nebude dosaženo (více o povolebním vyjednávání čtěte zde).

Profily tří hlavních stran

David Cameron, konzervativci
Třiačtyřicetiletý Cameron se stal šéfem toryů v roce 2005. V září se má jeho ženě narodit dítě. Pokud se Cameron premiérem stane, pak jeho potomek bude druhým dítětem, které se narodilo v Downing Street od roku 1849. Tím prvním byl Leo Blair.

Svou stranu zmodernizoval podobně jako Blair svého času labouristy. Představil ekologická témata a dokázal prosadit ústupky z konzervativních ideálů, které voličům vyhovují. Například slíbil, že za jeho vlády nevzniknou žádné další soukromé a drahé školy, a neodmítá ani reformu Sněmovny lordů. Konzervativci jsou středopravá strana, která v posledních letech řeší i sociální otázky, nesouhlasí s přílivem přistěhovalců.

Gordon Brown, labouristi
Devětapadesátiletý Brown působil jako rektor na univerzitě v Edinburghu, politolog i novinář. Je ženatý, má dvě děti.

Dlouholetý ministr financí, který vystřídal v premiérském úřadě Tonyho Blaira v červnu 2007, sklízel léta obdiv za obratné vedení hospodářství. Jeho pověst ale utrpěla v časech nejhorší recese v Británii od druhé světové války. V poslední době dokázal znovu vyrovnat krok s konzervativci.

Labouristé jsou středolevá strana, která se zaměřuje na střední a nižší třídu. Prosazují multikulturalismus. Nejdelší období u moci pod vedením Tonyho Blaira a Gordona Browna přišlo ve chvíli, kdy jejich někdejší odborářská rétorika doznala značného zjemnění ve prospěch tradičně demokratických hodnot.

Nick Clegg, liberální demokraté
Třiačtyřicetiletý Clegg zazářil až v televizních debatách, do té doby se mu přezdívalo Nick Kdo? nebo Calamity Clegg. Po jeho televizním vystoupení se čekalo, že by jeho strana mohla nečekaně pokořit vládní labouristy, což se nakonec nestalo. Clegg je fanouškem Evropské unie, dříve pracoval pro Evropskou komisi, byl politickým konzultantem i novinářem. Jako Cameron má tři děti, jeho žena je Španělka.

Liberální demokraté jsou nejvíce proevropští ze všech tří nejsilnějších stran. Od poloviny 19. století byla jednou ze dvou hlavních politických sil v Británii - až do vzestupu Labour Party ve 20. letech 20. století. zdroj: MF DNES a ČTK