Včera zveřejněné dokumenty obsahují přepis ze setkání britských a libyjských představitelů z letošního února. Bill Rammell, tehdejší tajemník ministerstva zahraničí, na něm Libyjcům řekl, že ani premiér Brown, ani ministr zahraničí David Miliband "nechtějí vidět Midžrahího umírat ve vězení". - čtěte Soucit, nebo ropa? V Británii zveřejní dokumenty o kauze útočníka z Lockerbie
Opoziční konzervativci v čele s Davidem Cameronem hned ministerského předsedu obvinili, že hraje dvojí hru. Na jednu stranu že ke kauze dlouho mlčel, a když se konečně vyjádřil, v podstatě si umyl ruce (řekl, že celá záležitost je výhradně skotská a Londýn s ní nemá nic společného), a na stranu druhou už před několika měsíci prohlašoval, že nechce vidět atentátníka zemřít ve skotském žaláři.
David Miliband informaci potvrdil: Brown opravdu nechtěl, aby Abdal Basat Muhammad Midžrahí dodýchal za skotskými mřížemi. Ale zároveň důrazně odmítl spekulace, že se britská vláda v případu Libyjcova propuštění jakkoli angažovala. Downing Street si zkrátka stojí za svým: propuštění Midžrahího je výhradně věcí Skotů.
Gordon Brown
Z odtajněných dokumentů také vyplývá, že na vládu tlačila obchodní lobby. "Možnost, že by Midžrahí zemřel ve vězení, by měla vážné dopady na vztahy mezi velkou Británií a Libyí," napsal lord Trefgarne, předseda Libyjské britské obchodní rady. "Pokud není možné ho vydat na základě dohody o předávání vězňů, pak by vláda měla zvážit propuštění ze soucitu," dodal.
Další rána pro vztahy s USA
Co z toho všeho vyplývá? Třeba to, že Londýn i Edinburgh budou teď ještě obtížněji někoho přesvědčovat, že Abdal Basat Muhammad Midžrahí byl opravdu propuštěn výlučně z humanitárních důvodů.
O tom, že v celé kauze sehrál důležitou roli obchod, se mluvilo od první minuty. A s přibývajícím časem přibývalo i důkazů. Kupříkladu o víkendu napsaly britské The Sunday Times o dvou dopisech, které skotskému ministru spravedlnosti MacAskillovi napsal v roce 2007 jeho londýnský kolega Jack Straw.
SKOTSKÝ PARLAMENT JE PROTI OSVOBOZENÍ TERORISTY MIDŽRAHÍHO- Skotský parlament vyjádřil nesouhlas s nedávným rozhodnutím skotské vlády pustit na svobodu libyjského teroristu Midžrahího. Poslanci vládní krok zamítli poměrem hlasů 73 ku 50. Hlasování je do značné míry symbolické a nebylo pokusem svrhnout skotskou vládu. |
Bylo to v době, kdy Londýn a Tripolis jednaly o smlouvě o předávání vězňů. V prvním listu z července toho roku Straw napsal, že by byl rád, kdyby byl Midžrahí z dohody vyloučen. O půl roku později už ale zastával opačný postoj: nedá se nic dělat, dohoda se musí vztahovat i na Midžrahího. Je to totiž v britském zájmu, napsal.
Tento druhý dopis Straw poslal v době, kdy zrovna vázlo dojednávání ropného kontraktu mezi oběma zeměmi v potenciální hodnotě až 15 miliard liber. Nedlouho poté byl kontrakt podepsán. - čtěte Británie pustila atentátníka z Lockerbie zřejmě kvůli ropné zakázce
Včera zveřejněné dokumenty nejspíš znovu zatřesou už tak nepříliš stabilní židlí Gordona Browna. A navíc vetnou další klín mezi Británii a Spojené státy.
Abdal Basat Alí Muhammad Midžrahí po svém návratu do Libye (20. srpna 2009)
"V 90. letech, když USA a Británie nastavovaly právní rámec procesu se strůjci atentátu na letadlo PanAm, jsme společně zastávali názor, že kterýkoliv podezřelý, jenž bude shledán vinným, by měl trest odsloužit ve Skotsku. USA tento postoj nezměnily, ale Britové ano. Je na nich, aby svou současnou pozici vysvětlili," řekl deníku The Times mluvčí amerického ministerstva zahraničí Philip Crowley.
A zatímco na ostrovech zuří bouře, Midžrahí umírá. Rychle chřadne, informoval mluvčí libyjské vlády. Abdal Basat Muhammad Midžrahí je jediným odsouzeným za teroristický útok z prosince 1988. Na palubě letadla americké společnosti PanAm tehdy explodovala nálož a stroj se zřítil na skotské městečko Lockerbie. Zemřelo všech 259 lidí na palubě (nejvíc bylo Američanů) a 11 dalších na zemi. Midžrahí dostal v roce 2001 doživotí.
