Paměti Tonyho Blaira v jednom z londýnských knihkupectví (1. září 2010)

Paměti Tonyho Blaira v jednom z londýnských knihkupectví (1. září 2010) | foto: AP

Brown má nulovou emocionální inteligenci, píše Blair v pamětech

  • 3
Pulty britských knihkupectví zaplavily dlouho očekávané paměti expremiéra Tonyho Blaira. Někdejší ministerský předseda v nich mimo jiné popisuje svůj vztah k alkoholu, obhajuje invazi do Iráku a o svém nástupci Gordonu Brownovi píše, že má "nulovou emocionální inteligenci".

O Brownovi píše prakticky až v poslední kapitole memoárů, jeho výroky na adresu posledního labouristického premiéra ovšem zaujaly britská média snad nejvíce. Blair totiž Browna líčí jako muže, s nímž je někdy velmi těžké vyjít, a v podstatě mu klade za vinu prohru Labour Party v posledních volbách.

Gordon Brown před sídlem britských premiérů na Downing Street 10 (10. května 2010)Brown podle něj nikdy nebyl typem politika, který by byl takzvaně mužem z lidu. "Politická vypočítavost - ano. Politický cit - ne. Analytické schopnosti - rozhodně. Emocionální inteligence - nulová," píše o Gordonu Brownovi Blair ve své knize nazvané Cesta (Journey).

Zároveň mu ovšem přiznává kredit: "Byl složitý, místy nesnesitelný? Ano. Ale byl také silný, schopný a brilantní, a to jsou kvality, pro které jsem (ho) nikdy nepřestal respektovat."

Víno, gin a whisky...

Bývalý ministerský předseda se ve svých pamětech poměrně rozepsal - na 718 stranách líčí mimo jiné také svůj vztah k alkoholu a přiznává, že byť nebyl žádným těžkým pijanem, sklence se zdaleka nevyhýbal.

"Nemohl jsem pít během oběda, tedy kromě Vánoc. Ale když si vezmete to, o čem každý lže - kolik toho vypije týdně - pohyboval jsem se definitivně na krajní mezi," svěřil se s tím, že před večeří si rád dal whisky nebo gin s tonikem a pak se ještě dopřál několik sklenek vína.

Ve svých pamětech se nevyhýbá ani invazi do Iráku, za niž dodnes sklízí na britských ostrovech i mimo ně obrovskou kritiku. Rozhodnutí prý nelituje, protože to podle něj byla správná věc.

Výtěžek z knihy

Blair dostal za sepsání memoárů předem honorář 4,6 milionu liber (138 milionů korun). Slíbil však, že celou částku věnuje charitě Royal British Legion, která se stará o bývalé vojáky a jejich rodiny.

"Zpravodajská služba se mýlila (...) Přiznali jsme to. Omluvili jsme se za to. A také to vysvětlili. Chyba je to velká, ale je to chyba. Lidé dělají chyby. A vzhledem k Saddámově minulosti je to pochopitelná chyba," obhajuje důvod k invazi do Iráků - víru, že diktátor Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení.

Lituje ale prý každého zmařeného lidského života - padlého britského vojáka. "Cítím, že slova soustrasti a lítosti by byla zcela nepatřičná. Oni zemřeli a já, který jsem rozhodl o okolnostech, jež vedly k jejich smrti, jsem stále naživu," napsal.

"Mohu říct, že mě nikdy nenapadlo, jaká noční můra bude následovat," poukázal na politické a sektářské násilí, které dodnes sužuje Irák a vyžádalo si tisíce životů.

Vzpomínky na známé osobnosti

Tony Blair vzpomíná ve svých pamětech i na některé politické osobnosti. Třeba na bývalého amerického prezidenta George Bushe - spojence během invaze v Iráku. V memoárech se o něm vyjadřuje jako o politikovi, který má ideály a pevné zásady. S dalším bývalým šéfem Bílého domu Billem Clintonem byli prý politicky spřízněné duše.
Ruský prezident Boris Jelcin ho při jednom setkání prý objímal tak vroucně, že ho málem udusil. "Vzpomínám si, jak jsem ho potkal na mezinárodním summitu krátce po konfliktu v Kosovu (...) Přišel mě přivítat s jedním z těch svých proslulých objetí (...) Objal mě. Prvních deset sekund bylo příjemně přátelských. Dalších deset začalo být trošku nepohodlných. V dalších deseti nastaly respirační obtíže. Asi po minutě jsem byl konečně propuštěn a odklopýtal jsem hledat něco tvrdšího k pití."
Z britských osobností vzpomíná i na některé členy královské rodiny - princezna Diana by podle něj i při své údajné mírnosti a blahosklonnosti byla velmi tvrdou političkou. A královna Alžběta II. prý občas působila povýšenecky.

zdroj: Reuters, ČTK


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Britská královská rodina

Video