Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brno se dělit nebude, rozhodli obyvatelé Dolních Heršpic a Přízřenic

  9:01aktualizováno  22:04
Přízřenice a Dolní Heršpice zůstanou součástí Brna. Rozhodli tak obyvatelé v referendu o odtržení od moravské metropole. Zastáncům osamostatnění vadí třeba plánovaná výstavbu bytů či stav chodníků pod správou části Brno-jih. Příznivci odtržení však nezískali dostatek hlasů.

Referendum v Brně | foto: Radek Miča, MAFRA

Pro odtržení od Brna hlasovalo 41 procent všech voličů, tedy 353 lidí. Proti bylo 243 obyvatel, informoval František Nováček, místopřededa volební komise v Přízřenicích.

Aby referendum skončilo vznikem nové obce, muselo by se pro odtržení vyslovit nejméně 445 voličů, tedy alespoň polovina všech zaregistrovaných.

Volební účast dosáhla 69 procent. "Přijela sem dokonce jedna paní až ze Švédska, aby mohla o osudu obce hlasovat. Jiný volič zase kvůli referendu přerušil dovolenou na Balatonu. Referendum lidi opravdu táhlo," popsal člen volební komise.

MF DNES na místě oslovila asi dvacítku lidí. Zhruba tři čtvrtiny z nich hlasovaly pro oddělení obcí od města.

Referendum v Dolních Heršpicích a Přízřenicích o osamostanění oblasti od Brna

"Už jen to, že se tady vypsalo referendum, může něčemu pomoct. Naše problémy jsou zviditelněné, teď o nich ví i lidé z Brna a dokonce i z Komárova. Dřív jsme si mysleli, že by bylo lepší, kdyby se Přízřenice a Dolní Heršpice odtrhly jen od městské části Brno-jih a vytvořily vlastní. Dnes ale vím, že bude jednodušší, když se vytvoří samostatná obec," konstatoval dvaatřicetiletý Pavel Klang z Přízřenic.

Chtějí chodníky a kanalizaci, bojí se dražší dopravy

Lidé, kteří se chtějí od Brna oddělit, vyjmenovali jako hlavní důvody své volby nedokončenou kanalizaci v obcích, špatné či chybějící chodníky, hrozící bytovou výstavbu na Slunné louce a také zanedbaný stav místní školky.

Ti, kteří hlasovali proti oddělování od Brna, zase zdůrazňovali levnější a pravidelnější hromadnou dopravu, sounáležitost s druhým největším městem v zemi a lepší podmínky pro děti při studiích v Brně.

Město Brno už před referendem navrhlo kompromis. Neodtrhnou-li se městské části, město získá problémové pozemky a budoucí výstavbě zabrání. Zda to však místní lidi v názoru nějak ovlivnilo, se uvidí až po deváté hodině večer. (více o problému čtěte zde)

Dolní Heršpice a Přízřenice byly k Brnu připojeny v roce 1919, v roce 1990 se i s Komárovem a Horními Heršpicemi staly součástí městské části Brno - jih. Občané obou lokalit o odtržení úplně jasno nemají. Proti osamostatnění se postavilo například občanské sdružení Občané proti odtržení, které v místě rozeslalo leták s varováním před zdražením vody nebo jízdného.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V železniční výhybně Praha-Vyšehrad vyjel posunovaný vlak proti osobnímu vlaku...
Vlaky v Praze nestačí náporu cestujících, nové tratě mohou vést pod zemí

Tunely metra a komplex Blanka v budoucnosti zřejmě v Praze doplní tunel pro vlaky. Ty už nestíhají nápor cestujících a rozšíření tratí brání historická...  celý článek

čeština
Stát stopl kritizovanou výuku češtiny pro azylanty. Zakázku nikdo nechce

Cizinci, kteří v Česku získají azyl, mají nárok na 400 hodin češtiny zdarma. Ministerstvo školství ale bez udání důvodů ukončilo spolupráci s agenturou, která...  celý článek

V Národním muzeu nainstalovali restaurovaný originál sousoší Géniů. (23.8.2017)
Sousoší Géniů se vrací do Národního muzea, vystavena bude kopie i originál

Po jedenácti letech se do Národního muzea vrátilo sousoší Géniů od sochaře Antonína Poppa. Na jeho původním místě v průčelí budovy ho nahradí kopie, originál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.