"Jak se hledá nový rabín? Mimo jiné prostřednictvím inzerátů. Ne v běžných novinách, ale v židovských tiskovinách hlavně na Slovensku, v Polsku, Rusku a Izraeli," vysvětlil předseda obce Pavel Fried.
Přestože česky mluvících rabínů je v tuzemsku velmi málo, doufá obec, že se jí podaří najít duchovního, který buďto češtinu ovládá, nebo má dobré předpoklady k tomu časem ji zvládnout.
"Jazykové schopnosti jsou pro nás klíčové. Rabín tu není jen od toho, aby vedl bohoslužby nebo vykonával obřady, ale také, aby byl v kontaktu se členy obce, měl by pro ně být duchovní autoritou a reprezentovat obec a zásady naší víry v odpovídajícím okolí," řekl Fried.
Neočekává, že by se vhodný kandidát našel během několika dní nebo měsíců. Brněnští židé budou rádi, když jej budou mít za rok. Tak tomu bylo i v případě odcházejícího Moshe Chaim Kollera. "Vedení bohoslužeb, ale také zabezpečení pohřbů nebo svateb máme domluvené s pražskou obcí," upřesnil.
Historie brněnského židovstva se začala psát před více než 770 lety. Největší rozmach zažila obec v období mezi světovými válkami, kdy měla přibližně 12 tisíc věřících.
Jejími významnými členy byli například politik Adolf Stránský nebo herec Hugo Haas. Před Kollerem byl posledním brněnským rabínem Richard Feder, který z úřadu odešel v roce 1970.
