Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Brněnský úřad vymáhá alimenty i z konce světa

  13:13aktualizováno  13:13
Manželských svazků Čechů a Češek s partnery z ciziny přibývá. Ruku v ruce s tím stoupá počet rozvodů a soudních sporů o placení výživného. Spory kolem dětí v rodinách, kde jeden z rodičů je cizinec, pomáhá řešit Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Dítě - (c) profimedia.cz

Dítě - (c) profimedia.cz - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí řeší spory o výživné, zabývá se ale také únosy dětí a mezinárodními adopcemi.

Vymáhání výživného tvoří osmdesát procent agendy úřadu. Ve většině případů je dlužníkem cizinec. Méně častěji se stává, že dlužné výživné vymáhá cizinec nebo cizinka na českém občanovi. Specifickým případem je Slovensko.

"Většinou jde o komplikovanou spleť právních problémů. Každá země má jiné zákony. Pokud má například česká žena s dítětem, jejíž manžel zmizel někam do Latinské Ameriky, rozsudek od českého soudu, který potvrzuje její právo na výživné, nemá zdaleka vyhráno," vysvětluje zástupkyně ředitele úřadu Markéta Nováková.

Z výroční zprávy úřadu vyplývá, že nejvíce případů vymáhání výživného bylo zahájeno ve vztahu k Německu a ke Slovenské republice. Úředníci například v roce 2004 vymohli od takzvaných povinných v cizině přes dvanáct milionů korun. Opačným směrem putovalo přes pět milionů.

Únosy a adopce
Dalším předmětem práce brněnských úředníků jsou únosy, přesněji řečeno případy protiprávně přemístěných nebo zadržovaných dětí.

Jedná se o případy, kdy se jeden z rodičů kvůli partnerským neshodám vrátí do své země a vezme s sebou i dítě.

"Tím poruší právo výchovy druhého rodiče. Nemluvíme o kriminální podobě únosu, ale o takzvaném protiprávním přemístění nebo zadržení dítěte. Rodič, kterému bylo dítě přemístěno nebo zadrženo, je oprávněný požadovat jeho navrácení," vysvětluje Nováková.

CzechTek 2005CO NEVÍTE O ÚŘADECH
- nevíte čím se který úřad zabývá?
- články, odkazy

Čtěte přílohu www.idnes.cz/urady


Soud pak rozhodne, zde neexistují nějaké závažné důvody, proč nenařídit navrácení dítěte, jestli by mu po návratu například nehrozila nějaká psychická nebo fyzická újma.

"Soud přikládá váhu také přání dítěte. Tato úmluva platí do 16 let věku dítěte, ale když je dítě schopno posoudit, kde by chtělo být, pak soud jeho názor bere často v potaz. Jistě, že se spíš řídí přáním dítěte čtrnáctiletého než pětiletého," říká Markéta Nováková.

"Nejčastější případy jsou ty, kdy se české dívky provdávají nebo odcházejí do zahraničí. Tam si pořídí jedno dvě děti a po nějakých partnerských neshodách vezmou dítě a vrátí se zpět do Česka. Je to těžké. Většinou tam zůstává otec, který je oprávněný žádat navrácení dítěte. Tyto případy jsou často velmi dramatické," dodává Markéta Nováková.

Úřad se zabývá také mezinárodními adopcemi. "V tomto případě jde nejčastěji o adopce, kdy se adoptují děti z Česka do zahraničí, nejčastěji do severských zemí. V těch zemích je úroveň sociální péče na tak vysoké úrovni, že dětí volných k adopci jen naprosté minimum."

Úřad existoval už za první republiky

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí sídlí v Brně. Historie úřadu sahá až do 30. let minulého století, existoval i za komunistické éry. V nové podobě, kdy se řídí zákonem o sociálněprávní ochraně dětí i mezinárodními smlouvami a nařízeními Evropské komise, funguje od roku 2000.
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

František Ringo Čech ukazuje zatím svůj poslední obraz. Je nazvaný Smrt...
Miloše bych neodmítl, říká ke své kandidatuře František Ringo Čech

Vedení Strany práv občanů před dvěma týdny rozhodlo, že jejich superlídrem do podzimních voleb bude hudebník František Ringo Čech. O pomoc ho prý požádal...  celý článek

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal  (vlevo)  a ministr spravedlnosti Robert...
Pelikán chce změnit dosazování soudců. Ti tvrdí, že to omezí nezávislost

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán se pokouší dva měsíce před volbami změnit systém dosazování soudců. Způsob jejich přijímání je v Česku podle ministerstva...  celý článek

Stavba dálnice D8 v Prackovicích nad Labem.
Ústavní stížnost míří na část stavebního zákona, která omezuje spolky

Nedávno přijatá novela stavebního zákona míří k Ústavnímu soudu. Stížnost podává sedmnáct senátorů. Napadají tu část novely, která ruší možnost účasti spolků...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.