Kdyby se všechno nechalo vyrobit ve velkém množství, což by se nejpozději do půl roku od začátku fungování úřadu muselo, zaplatil by kraj zbytečné peníze navíc. "Takhle jsme co nejdéle čekali a třeba hraniční cedule jsme zatím nikomu k výrobě nezadali," vysvětluje hejtman Stanislav Juránek.
Díky vyčkávání úřadu bude změna kraje stát jen několik tisíc korun. Zaplatit se bude muset pouze cedule označující budovu kraje na Žerotínově náměstí v Brně a razítka, jež musel kraj mít již od prvního dne svého fungování. "Razítka budou stát tři tisíce a cedule taky," uvedl ředitel úřadu Jiří Crha.
Problém nebude ani s hlavičkovými papíry ani s názvem domény internetových stránek kraje. Hlavičkové papíry neměl kraj předtištěny, ale pouze označeny v počítači. Domény kraji blokovalo pro oba názvy - Brněnský i Jihomoravský - ministerstvo vnitra. "Změna domény z Brněnského na Jihomoravský bude stát také pouze několik tisíc," dodal Crha.
Krajský hejtman je přesvědčen, že změna názvu má daleko hlubší význam pro identitu lidí, kteří na jihu Moravy, ale i za jejími hranicemi, žijí. "Název je podstatný pro kontinuitu kraje. Jako kraj Jihomoravský máme na co navázat. Nejen na tradici Velké Moravy, ale i na moravské Lucemburky," uvedl hejtman kraje Stanislav Juránek z KDU-ČSL.
Jsou však i zastupitelé, pro něž není název kraje podstatný. "Hlasoval jsem pro změnu, ale pro mě osobně to není podstatné. Klidně bych jednání o změně kraje odložil," řekl Richard Svoboda z ODS.
Změna názvu kraje je pro jeho fungování podle většiny zastupitelů pouze dílčím krokem. "Snažíme se proto iniciovat zřízení výboru pro rozvoj venkova, lidé se musí cítit občany kraje. Navíc může mít zvučnější jméno v zahraničí," dodal lidovecký zastupitel Jiří Životský.
 Brno |
