"Ačkoli je přítomnost nevěstek v Brně doložena již od počátků města, nesměly být lehké ženštiny původně ve městě samém, profesi směly vykonávat až za jeho hradbami," osvětluje historička Milena Flodrová z Muzea města Brna.
Ovšem živobytí na okraji společnosti a za hradbami města nebylo tehdy pro ženy lehkých mravů vůbec snadné.
Problematický ostatně byl i výběr vhodného místa. Jak si všímá historik Miroslav Flodr v textu Nevěstky v nejstarších dějinách Brna, jediné vhodné místo se nacházelo u východu z Brněnské brány na kopci Puchlíku (dnešní Denisovy sady).
Na tomto celkem opuštěném, ale záhy velmi známém místě nevěstky i bydlely v primitivních dřevěných domcích.
Puchlík se ovšem brzy stal nejen oblíbeným cílem sexuální turistiky, ale také centrem kriminality - jako průvodní zlořády prastaré profese se objevili kuplíři, kteří okrádali a často dokonce i vraždili nevěstky i jejich zákazníky.
Kritickou situaci se roku 1353 rozhodla řešit tehdejší manželka moravského markraběte Jana Jindřicha. Nevěstky byly z Puchlíku vyhnány a jejich domy spáleny. Zároveň jim však město nabídlo alternativu.
Veřejné domy se za nezměnily
Prostitutkám bylo okolí kopce Puchlíku zapovězeno, ovšem městská rada jim záhy poskytla lákavou náhradu v samotném centru města - právě v dnešní Josefské ulici.
"Markraběnka Markéta Opavská se zasadila o to, že se prostituce přesunula dovnitř města. Zamezila tím kriminalitě - biřici domy pravidelně kontrolovali," dodává Flodrová.
Přesun doupat neřesti měl za důsledek zásadní reorganizaci poměrů v řemesle. Provoz čtyř josefských nevěstinců byl svěřen správkyním Pletlinně a Pragarinně, které každou středu odváděly městu poplatky z činnosti.
A jak to v tehdejších vykřičených domech vypadalo? "Téměř jako dnes, popíjelo se víno a pivo, kořalku jsme ještě neznali. Z nevázané zábavy vyplynuly všelijaké soukromé návštěvy, které ovšem nebyly jako dnes v uzavřených pokojích. Milenci se museli spokojit s temnými kouty," osvětluje Flodrová.
Josefská se tak stala na dlouhou dobu jedinou "ulicí červených lampionů" v celém Brně a okolí. "Až na přelomu osmnáctého století se další centrum vytvořilo na Panenské ulici, kde byla dvoje kasárna a obchod tak kvetl," říká Flodrová.
Panenská ovšem nebyla ironicky nazvána po poběhlicích, ale kvůli tamějšímu domu cisterciaček.
