"Stavba by mohla začít v polovině roku 2009. Je to optimistický výhled, ale reálný," potvrdil ředitel olomoucké pobočky SŽDC Jiří Mlynář.
Mnohem dříve může začít stavba odstavného nádraží. "Je schválené, má stavební povolení a je vypsána soutěž na zhotovitele," potvrdil generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Stavba je naprosto nekonfliktní a podporují ji i odpůrci odsunu. "Je totiž stejná pro obě varianty," vysvětlil před časem náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).
Propočty SŽDC počítají s tím, že z celkových dvaceti miliard korun zaplatí asi tři a půl miliardy město a kraj.
Brno se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) bude podílet například na překládání silnic, změnách hromadné dopravy a podobně. Zbývající peníze - přes šestnáct miliard - dodá Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie.
Samotné nádraží přijde na šest miliard korun. "Dalších deset zaplatíme za přestavbu železničního průtahu," upřesnil Mlynář.
Právě tuto částku má z největší části zaplatit Unie - přispěje zhruba osmi miliardami. "Jim je jedno, jaké bude brněnské nádraží. Je zajímá průtah, který propojuje evropské koridory," podotkl šéf olomoucké SŽDC.
Jednání o operačních programech, z nichž mají peníze do Brna přitéct, už běží. A skončit má za několik měsíců.
Právě v evropských penězích je ale "Achillova pata" projektu. Tedy alespoň podle odpůrců odsunu. "Nevěřím, že Unie dá peníze na prokazatelně špatný projekt," uvedl brněnský radní Jiří Zlatuška, jehož strana spolu se zelenými stále trvá na variantě s nádražím v centru.
Podle zápisů z jednání o operačních programech mají evropští úředníci na nádraží opravdu "políčeno" a řadí je mezi projekty, vůči nimž mají výhrady.
