Britští lordi brali úplatky, vláda chystá zákon, na jehož základě by je vyhodila

Vystupovat jako skutečný gentleman, dělat vše pomalu a s rozvahou – to patřilo odjakživa k image britských lordů. Teď se však ukázalo, že ani tito "úctyhodní" šlechtici nejsou imunní vůči tučnému úplatku. V Británii je z toho pořádný skandál, který nejspíš pro reprezentanty staletých tradic skončí dalším omezením moci.

Úplatek vzali čtyři lordi z deseti. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Jak napsal list Sunday Times, ministerstvo spravedlnosti chystá zákon, který umožní ty "hříšné" mezi lordy z horní komory parlamentu jednou provždy "vyhostit".

Na počátku odhalení stála akce britských novinářů, ne nepodobná postupu českých reportérů v kauze poslance ODS Jana Moravy. Novináři Sunday Times vystupovali jako lobbisté zastupující zájmy nejmenovaného zahraničního klienta, který chce v Británii otevřít řetězec obchodů, a potřebuje proto výjimku z dodatku zákona o obchodních poplatcích.

Nabídli za to úplatek celkem deseti lordům. Čtyři z nich, z toho dva bývalí ministři, se na udičku chytili. "Lobbistům" pomoc přislíbili, prý výměnou za odměnu v rozmezí 24 tisíc až 120 tisíc liber (zhruba 3,5 milionu korun). Novináři rozhovor nahrávali a předali Scotland Yardu.

Lordi Peter Truscott, Lewis Monie, Peter Snape a Thomas Taylor sice všechno popřeli, šéfka labouristů (všichni výše jmenovaní patřili do labouristické frakce) ve Sněmovně lordů Janet Royallová nicméně okamžitě zahájila parlamentní vyšetřování.

Celá záležitost dostala ještě pikantnější náboj zmínkou o ruském plynárenském gigantu Gazprom. Lord Truscott, někdejší ministr průmyslu, se prý novinářům-lobbistům zmínil, že je s ruskou firmou v kontaktu, neboť ta se prý rovněž snaží proniknout na britský trh.

Timesy včera napsaly, že někteří lordi už dříve ochotně upravovali zákony na míru různým firmám, které jim za to platily. Lordi sice nemohou zákony vetovat, ale mohou je pozdržet či pozměnit. Smějí být sice placeni jako konzultanti soukromých firem, avšak nemohou přijmout žádné peníze výměnou za uplatňování svého vlivu v parlamentu. Lordi nedostávají plat, jen diety v případě, že pracují v nějakém sněmovním výboru.

Pokud nějak poruší výše uvedená pravidla, mají za povinnost se ve Sněmovně omluvit, nemohou však být vyloučeni. Projde-li však vládní návrh – a vše nasvědčuje tomu, že ano - pak se právě toto změní. A šlo by o historickou změnu.

Potupné vyhoštění by pak hrozilo zvláště těm lordům, kteří spáchali závažný trestný čin. A to i v minulosti. Skončit by tak musel například známý spisovatel Jeffrey Archer, odsouzený v roce 1987 na čtyři roky za křivopřísežnictví.

Britští labouristé mají na lordy spadeno už dlouho. Tyto nikým nevolené "dinosaury" chtějí odstavit od moci a nynější šanci si jistě nenechají ujít.

Kdo jsou lordi

Ve středověku označovalo slovo lord feudálního statkáře. Peerové jsou členy britské Sněmovny lordů, horní komory parlamentu. Právo stát se jejím členem se dědilo z otce na syna. Mohli to být jen vévodové, markýzové, hrabata, vikomti či baroni. Dnes je všechno jinak.

V roce 1958 začali být jmenováni takzvaní "lordi na doživotí", tedy bez možnosti předat členství ve Sněmovně potomkům. To byl první zásah do legendární instituce.

V roce 1999 byl za vlády Tonyho Blaira schválen zákon, který otřásl klasickou podobou Sněmovny lordů. Počet zástupců s dědičným právem byl výrazně omezen – ze 760 dědičných lordů jich zůstalo jen 92. A to dočasně, do budoucna se s nimi zjevně nepočítá.

Sněmovna lordů měla v minulosti větší pravomoci, o které v průběhu staletí přicházela. Vždy však byla v Británii protiváhou Dolní sněmovny. Její budoucnost je však hodně nejistá. Není jasné, zda její členové budou v budoucnu voleni, nebo jmenováni, nebo zda to bude postup smíšený. Neví se, zda budou dostávat plat podobně jako poslanci, nebo budou mít placené jen výlohy a náklady.